Anténa přijímače 
Anténa se vede co nejdál od ostatních vodičů. Nejběžnější způsob je vyvedení antény na nejbližším vhodném místě ven z trupu a její zavěšení na vrchol směrovky.
Místo vhodné pro vyvedení antény musí splňovat následující podmínky. Při nárazu by neměla být anténa ohrožena třeba křídlem vysmeknutým z jeho uložení. Při hodu modelu by ruka neměla mít možnost zachytit za anténu. Anténa by neměla mít možnost dostat se do točící se vrtule. Anténa by neměla být vyvedena v místě, kde ji hrozí prodření při přistání.
Trupy z uhlíku stíní rádiový signál. Anténa musí být u těchto trupů vyvedena ven!
Anténa vedená ke směrovce
Nejběžnější provedení antény. Anténa je vyvedena co nejdříve z trupu ven a vedena k vrcholu směrovky.
U motorového modelu bývá přijímač uložen pod/nad křídlem. Anténa je vyvedena na hřbetu trupu za křídlem. U větroňů, které mají přijímač uložený více vepředu, se anténa vyvádí nahoře za kabinou.
Do otvoru je vhodné vložit krátký kousek bužírky a anténu protáhnout skrz tuto průchodku. Anténa se potom neláme přes hranu otvoru.
Anténa je vedena nahoru na vrchol směrovky, kde je pružně uchycena přes smyčku tenké gumy. Smyčka gumy je na vrcholu směrovky uchycena špendlíkem nebo protažena malou dírkou. Pružné uchycení oceníte ve chvíli, kdy trup o něco opřete zrovna v místě vedení antény.
Pokud anténa ještě přečnívá, nechá se přečnívající kus plandat. Někdy se vede od vrcholu směrovky na konec výškovky.
(zveřejněno na stránce Příklady řešení kabeláže)