Vypalování

Vypalování na CD je asi nejrozšířenější způsob archivace fotek.

Používám ho také. Vypaluji programem Nero. Fotografie mám na disku počítače uloženy v adresáři foto v podadresářích po jednotlivých dnech:

C:FOTO
   └┬─── 20021224
    ├─┬─ 20021231
    │ ├─ 1
    │ └─ 2
    ├─── 20030101
    ├─── 20030116
    └─── 20030222

A tak je i vypaluji na CD. Úspěšně vypálené adresáře přesouvám z adresáře foto do adresáře foto_old. Fotografie tak mám na CD a na harddisku počítače. Tedy na dvou místech. Disk počítače se může pokazit, ale i CD může být nečitelné.

To však stále nestačí. Nejste chráněni před nějakou horší pohromou. Krádež, požár, ... Proto vypaluji ještě na jedno CD a to mám uloženo mimo byt.

Protože se velikosti fotografií zvedly na dvoj až trojnásobek, vypaluji místo na CD na DVD.

Četl jsem úvahu, že dnes je levnější nebo alespoň srovnatelné mít fotografie namísto na CD na externím disku. Asi to tak bude. Jednu sadu CD nahradím diskem. Je to rozhodně produktivnější, když je třeba něco v archivu najít.

A ještě poznámka na konec: Občasné problémy s čitelností CD/DVD lze prý eliminovat snížením rychlosti vypalování.

(zveřejněno na stránce Archivace fotografií)