Poznámky

Když jsem se seznamoval s Fusionem 360, nechápal jsem zpočátku, že se vše dělá přes náčrty. Snažil jsem se z jednoho náčrtu, který jsem si přepnul do 3D, vytáhnout do prostoru těleso a to v prostoru tažením a tlačením ploch na něm tvarovat. Pak jsem pochopil, jak mohu postupně přidávat náčrty kdekoli v prostoru, jak mohou být náčrty mezi sebou provázány a docvaklo mi, že to je ten pravý nástroj pro mě, který myslí jako strojař. V náčrtech se pracuje s přesnými rozměry, s kótami, je to svět blízký třípohledovým výkresům.

Potom jsem ještě zjistil, že se mohu v kreslení vracet v čase zpět, že mohu rozměry dodatečně změnit a vše, co jsem nakreslil potom, se "přepočítá", pochopil jsem, co znamená, že je Fusion nástroj parametrický. Získal jsem nástroj, kterým mohu modelovat ve 3D v přesných rozměrech.

U složitých sestav se držím zásady co díl, to jedna komponenta. Dbám na pečlivé pojmenovávání všeho. Pojmenovávám výkres - Design, pojmenovávám vhodně vytvořené komponenty, objekty, skeče a geometrie. Názvy by měly být takové, abych i po měsících pochopil, co a proč jsem kreslil. U některých operací je výhodné vybírat v browseru nalevo a bez pojmenování jeho položek bych se v tom seznamu za chvilku nevyznal.

Je dobré si pojmenovávat nejen objekty ve stromě v Browseru, ale i akce v timeline. I tam je možnost pomocí Rename změnit default jméno nějakým názvem lépe popisujícím akci.

Ne na všechno se ale hodí pracovat s řezy a s přesnými rozměry. Někdy je třeba vyšetřit složitý geometrický tvar, přes lofty a sweep to je těžkopádné. Pak se hodí volnoplošné modelování - viz Volnoplošné modelování, T-spline.

(zveřejněno na stránce Naučím se Fusion 360!)