Opravdu neprší. Rychle ven, vytáhnout anténu, konektory propojit a hurá do vzduchu. Časovač mám už nastaven na plných 20 minut. Zkouším akrobacii.

Dělá mi neskutečné problémy, že model nemá žádnou setrvačnost. Jsem zvyklý, že když uberu, tak model vytrácí energii postupně. Tady když uberu, tak model hned stojí. Nejsem zvyklý tolik pracovat s plynem. Také diametrálně rozdílná citlivost na zásahy do řízení při různých polohách plynu je pro mě nezvyklá.

Konečně jsem ale udělal normální přemet. Zato lety na zádech mi moc nejdou. Model je na zádech nějaký vratší.

Létám sice relativně nízko (1 - 4 m), ale snažím se létat soustředěně, abych zbytečně nepadl do mokré trávy. To se mi daří. Nebezpečí ale číhá ve větších výškách. Zkouším střemhlavý letz výšky asi 15 m. Velká citlivost kormidel způsobí, že vybírám směrem od sebe místo k sobě a ve stoupání se věším na břízu na kraji háječku.

Model lze naštěstí jednoduše setřást. Bohužel i s vodou, která sedí na listech stromu. Celý mokrý prohlížím škody. Vyvrácená výškovka vytrhla servo výškovky. Kapka prstolepu a létá se dál.