Další test 
Tentokrát budu řídit model mým vysílačem Multiplex Evo a mým vysílacím modulem Duplex TU.
Můj vysílačový modul posílá na displej Jetiboxu indikací síly signálu na jednotlivých anténách. Lepím tedy na pult svého vysílače Jetibox.
Zkouším dosah se sníženým výkonem. V pořádku. Tentokrát jdu s vysílačem až větrnému rukávu v ploše a to je od auta, na kterém větroň leží, 100 m.
Nastavuji hlídání přijímačových baterek na nejnižší možnou hodnotu, aby se nemohlo ozvat. Startuji a letím nad boule (500 m po zemi od nás). Od 400 metrů vzdálenosti už zase slyším občasné pípnutí (poslouchá to i David, který zvuky Duplexe zná a potvrzuje mi, že to je varování dosahu a ne baterky - nahrál jsem si to) Jetibox ukazuje sílu signálu 3 až 2 a jednou jsem zahlédl i čárku. Ponejvíce se pípání objevuje, když letím směrem od sebe v menší (úhlové) výšce. Ale je slyšt i když letím k sobě bokem.
Sedám a jednu anténu směruji pod překrytem kabiny směrem ke špičce větroně. Jedna tedy kouká z kabinky šikmo nahoru kolmo na směr letu, druhá je uvnitř kabinky vepředu a směřuje rovnoběžně s osou modelu. Letová zkouška dopadá stejně.
Variantu, kdy mi na Mojehobby radili, abych ty "vousy" antén nenechal tak plácat ve vzduchu, ale zatáhl je víc do trupu už nezkouším, protože tak jsem to měl na samém začátku a až později jsem je takhle z trupu vytáhl.
Předtím jsem ještě zkoušel variantu, kdy jedna anténka koukala dolů pod trup.
Řešení tedy žádné a nápady mi také došly. Jeví se mi to tak, že dvě rovnoběžné uhlíkové trubky v křídle prakticky přes celé rozpětí signálu vysílanému přijímačem vadí. Není mi jasné, jak se to liší od případu, kdy má nějaký brus uhlík v trupu a v křídlech, ale nic jiného mě nenapadá. Model jde stále bez problémmů řídit (vyzkoušel jsem to do vzdálenosti 1 km) a kdyby Duplex neměl tuto zpětnou vazbu, tak létám a o žádném problému nepřemýšlím.
(zveřejněno na stránce JETI Duplex - Zkušenosti)