Večer 

Slunce už zalezlo za obzor. Ukládáme eroplány na noc - ty velké budou spát s dospělými eroplány v hangáru, ty menší v klubovně v dřeváku.

Eroplány jdou spát, ale my ne. Máme na letišti k dispozici společenskou místnost, ve které kluci zatopili v kamnech, vedle vchodu Tomáš Fiala připravuje slavné Lipenecké steaky, v kuchyni je připravený soudek piva a Mirek Kolomazník instaluje aparaturu pro promítání.

Já si ale nejdříve musím zařídit spaní. Jsem jediný táborník pod stanem. Ostatní spí buď na kavalcích v baráku zvaném "dřevák" nebo v obytných autech a přívěsech. Venku už je tma a tak trochu se stavbou stanu zápasím. Stavím ho teprve podruhé. Za dvacet minut mám bydlení připravené a přesouvám se s notebookem a DVD-čky do klubovny.

Maso voní daleko ze dveří. Mám hlad a ještě větší žízeň. Tahání gumy při startování glajtra bylo dobrým tělocvikem a tak se hned stavím do fronty u pípy.

Promítáme si nějaká modelářská videa. Na večer jsou připraveny tři přednášky. První je povídání Tomáše Fialy o létání s velkými větroni na svahu.

Vykládal o způsobech startování modelů, výběru míst k přistání a o provádění přistávání na různých typech svahů. Považuji se už na svahu za starého harcovníka a tak to pro mě byly známé věci. Tahle osvěta je ale opravdu třeba, protože hodně lidí se bojí na svahu z různých důvodů létat. A přitom to je taková krása! Jen je asi trochu ošemetné první pokusy dělat s pěknou polomaketou. Nejdříve je asi jednodušší - hlavně z psychologických důvodů - vyzkoušet si svah s nějakým otloukánkem.

Co mě v přednášce Tomáše Fialy zaujalo, byl popis startu větroně, kdy pilot položí vysílač kus před sebe a po odhodu modelu ho teprve sebere.

Rudla Helmer přivezl část své sbírky RC souprav. Nejen že nám pověděl o historii vývoje rádií, ale mohli jsme si do ruky vzít opravdu historické vysílače.

Některé vysílače mi byly důvěrně známé a tak jsme s Rudlou zavzpomínali, v kterém roce se to které rádio vlastně objevilo na trhu.

Já jsem si uvědomil, jaká máme dnes v ruce luxusní zařízení, jak hodně se tahle oblast vyvinula.

Mirek Kolomazník nám pověděl o novém způsobu létání závodů s polomaketami větroňů s využitím GPS a přenosu dat do malého počítače PDA.

PDA-čko s demoprogramem nechal kolovat. Na displeji je vidět pozice větroně vůči otočným bodům trojůhelníkové trati, rychlost i výška. Podle údajů diriguje navigátor svého pilota tak, aby za půl hodiny co nejvícekrát obletěl dvouapůlkilometrovou trasu. Já o tom více píšu zde: GPS triangl - plachtařská soutěž - trojúhelníkový přelet .

Našimi hosty byli pánové Leník, Mezera a Sehnoutek (POTK - Plachtařský oltimer club). Povídali jsme si až přes půlnoc u pivka, promítali videa.

Poznámka: Pro příště musíme vymyslet nějakou ministíhačku nebo ještě lépe řízenou raketku, abychom mohli setřelit pidivrtulník, kterým nám Pavel Hlávka celý večer bzučel kolem hlav! :-)