První FPV let 

Odjel jsem na dovolenou po několika skocích s kopterou v režimu LOS a tak jsem měl po celou dovolenou poněkud absťák. Po příjezdu domů jsem rychle vytiskl držák antén a vyrazil na louku zkusit FPV.

Pořešil jsem instalalaci DJI FPV,

nabil baterku koptery a baterku brýlí, položil kopteru na zem, stoupnul si za ní, nasadil brýle, nadechl se a přidal plyn.

Vidím z koptery dopředu, nevidím na kopteru samotnou a tak když začne courat nad zemí, nemám dobrý pocit, nevidím vzdálenost koptery od mých nohou. Tak jo rozjíždím dopředu a stoupám. Mohl jsem nahoru razantněji, bezpečněji. Ve vzduchu už je to snadné, oriantace v prostoru je při FPV snadnější než při řízení ze země - LOS. Musím si ale dávat pozor a kontrolovat kvalitu přenosu obrazu, abych nečekaně nepřišel o obraz v brýlích. Instalace je nová, nevyzkoušená, antény vysílání obrazu na boku baterky třeba nebudou mít dobrou účinnost. Ale funguje to dobře, kvalita obrazu je ve všech polohách koptery dobrá.

Překvapuje mě klidný obraz a nezvyklý je pro mě pohyb koptery v prostoru. Letí to fakt jinak, než letadlo! Letadlo během pohybu vzduchem samovolněně mění náklon, zrychluje či zpomaluje díky přirozené stabilitě, koptera je stabilizovaná uměle, drží poslední náklon a sklon dokud nepohnete kniply. Potlačené letadlo zrychluje a vybírá sestupný let, potlačená koptera zrychluje, ale nevybírá ani trochu. Podobně při náklonu na stranu letadlo buď náklon rovná nebo padá do ještě většího náklonu, koptera drží stále stejný náklon. A přitom stoupá nebo padá k zemi rychleji než letadlo. Když na chvilku zapomenu kopteru ve větším náklonu než 90 stupňů nebo jednou zůstanu dokonce na zádech, jde to dolů sakra rychle! Z padesáti sedmdesáti metrů jsem dole u keřů a u stromů na to šup.

Sleduji také údaje OSD ve svém zorném poli. Spotřeba už přelezla 1000 mAh, baterka je 1800 mAh, měl bych už začít nacvičovat přiblížení na přistání a přistání. Chci sednout na místo, kde jsem odstartoval, na cestu mezi loukami. Je to ale pro mne těžké zadání. Cesta je utopená mezi šípkovím, po jedné straně vede elektrický ohradník, je to pro mě hodně úzké. A nepříjemné, protože na kopteru, která se motá pár metrů kolem mne, nevidím, ale intenzivně ji slyším blízko své hlavy. A nevidím dobře ani přes kameru v kopteře. Jak jenom trochu nakloním kopteru dozadu, nevidím dobře, kde jsem

Přistávání s FPV brýlemi na hlavě nakonec vzdávám. Jak je kamera natočená nahoru, nevidím dobře před kopteru. Nastoupám do nějakách dvaceti metrů, sundavám brýle z hlavy a co to?! Kopteru vidím hrozně blbě, blbě rozeznávám, kam se naklání, kam se šine. Až po chvíli mi dochází, že jsem si při sundavání FPV brýlí stáhl z nosu i brýle dioptrické a ty mi sedí na temeni hlavy. Nasadil jsem je zpátky na nos a už jsem zase mohl řídit, přistání už bylo rutina.

FPV let se mi jeví jednodušší než LOS. Orientace v prostoru je snadná, čtení polohy koptery je snadné, více je třeba myslet na navigaci a na zadní kolečka. Koptera akceleruje a letí dost rychle, odletět dvě stě tři sta metrů daleko je mžik. A je třeba pamatovat na případný pád. Létám nad pastvinami, kde je už díky neustálým dešťům zase narostlá tráva, a hledat do trávy zapadlou kopteru v prostoru několika stovek metrů se mi nechce. Nemám v kopteře GPS!

( záznam je z brýlí )