Vítr, vítr, vítr 
Od čtvrtka si tipuji, jak bude v sobotu a v neděli. Chystám se na víkend do Nesvačil na jubilejní Obry. Od pátku meteorologové přitvrzují v předpovědi síly větru až mě to straší.
Po pečlivém studiu všech dostupných informací o počasí na jihovýchod od Prahy se vydáváme na cestu směr Benešov. Cestou se trochu vytrácí můj optimismus, protože co chvíli projíždíme silné dešťové přeháňky. Ale za Prahou už neprší a tak už jen studuji, jak moc se ohýbají stromy větrem. V poledne přijíždíme na zpola zaplněné parkoviště na letišti Benešov - Nesvačily.
Neprší, ale fouká docela silně přes dráhu. A je zima. Během 15 minut jsme na sebe navlékli všechno, co jsme měli s sebou.
Fouká kolmo na dráhu. Síla větru je taková, že se do vzduchu odvažují jen piloti s třímetrovými akrobaty. A i ty proti větru prakticky stojí. Takže se skoro nelétá.
Vítr je tak silný že některé modely jsou ohroženy i na stojánce. A tak se stěhují do bezpečí.
Plochu letiště ovládly děti s draky. Paní co draky ve stánku prodávala byla jistě spokojena.
Divácká anketa o nejlepší model tak probíhala jen staticky. Modely nelétaly. Můj hlas byl vylosová a hle - vyhrál jsem vyhlídkový let!
Večer sedíme před stanem a modelářské letiště je už prázdné. Místní aeroklubáci začali nacvičovat na svůj letecký den. Slunce už dávno zmizelo za horizontem. Sledujeme v posledních zbytcích denního světla skupinové lety Z-43, zrcadlový let dvou Blaníků, sólo akrobacii na Blaníku atp. Letecký den jen pro nás dva.
