Letadlo Erika Herudka Ka4 v "miniaturním" provedení mě zaujalo už před několika měsíci.
Takovouto malou maketu větroně předvedl již v roce 2006 Pavel Říha na aerovlecích v Lipencích.
Tenkrát chtěli mít všichni co největší modely,
čtyři metry rozpětí bylo malé letadlo
a Pavel tehdy vytáhl malé roztomilé letadlo cca metr a půl rozpětí
a létal s námi aerovleky.
Moc mě to letově neoslovilo,
klouzavost malá, bylo to takové rychle nahoru a rychle dolů.
Byla to pro mě jen hříčka.
V průběhu let jsem se s maketami větroňů podobné velikosti setkával opakovaně a můj pocit při pohledu
na létání s těmito stroji se neměnil. Bylo to pro mě letadlo na svah do silnějších podmínek a na
blbnutí s aerovleky, ale jinak jsem využití takového modelu pro sebe moc neviděl.
Až tohle letadlo vypadalo, že dobře klouže a že by se s ním dalo létat jako s účelovými větroni s rozpětím
1.5 - 2 m. Tedy na mírnějším svahu za slabšího větru a v termice se chytat v normálních stoupácích,
létat by to mohlo i za silnějšího větru.
V sobotu 9.10.2021 jsem si jel na Ranou poklábosit s kamarády a pro inspiraci.
Inspirace se dostavila v podobě malého větroně Ka-4 Rhönlerche Erika Herudka,
který tu létal hned v několika exemplářích.
Já tento stroj už znal z videí na Youtube a už tam mě model zaujal letovým projevem.
Ale musím zabrousit trochu do historie.
Takovouto malou maketu větroně předvedl již v roce 2006 Pavel Říha na aerovlecích v Lipencích.
Tenkrát chtěli mít všichni co největší modely
a Pavel tehdy vytáhl malé roztomilé letadlo cca metr a půl rozpětí
a létal s námi aerovleky. Moc mě to letově neoslovilo.
Klouzavost malá, bylo to takové rychle nahoru a rychle dolů.
Byla to pro mě jen hříčka.
V průběhu let jsem se s maketami větroňů podobné velikosti setkával opakovaně a můj pocit při pohledu
na létání s těmito stroji se neměnil. Bylo to pro mě letadlo na svah do silnějších podmínek a na
blbnutí s aerovleky, ale jinak jsem využití takového modelu pro sebe moc neviděl.
Až tohle letadlo vypadalo, že dobře klouže a že by se s ním dalo létat jako s účelovými větroni s rozpětím
1.5 - 2 m. Tedy na mírnějším svahu za slabšího větru
a v termice se chytat v normálních stoupácích,
létat by to mohlo i za silnějšího větru.
To, co jsem viděl na Rané, mi můj dojem potvrdilo.
Létalo se na cvičné louce u skleníku dole pod kopcem,
foukalo ze šikma z východu, chvilku málo, chvilku trochu víc.
Mohl jsem koukat na kluky, jak se kdo udrží.
Kluci létali s celokompozity od metru a půl do tří metrů rozpětí,
byl tu Thomas s velkým historikem a byli tu čtyři exempláře Erikova Ka-4.
Měl jsem dostatek času nakoukat, jak Ka-4 "chodí".
Erik mi i letadlo půjčil, mohl jsem si ho tak "osahat".
Letadlo je výborně řiditelné a nezáludné a velmi obratné.
Zvládne přemet i výkrut, utažené zatáčky, dá se hodně "vydojit".
Testovat si model bylo poněkud náročnější, vzduch byl chvilkami dost zahuštěný ostatními modely,
viděl jsem předtím nějaké srážky a nechtěl jsem se s cizím modelem v ruce taky s někým srazit.
Chtělo by to zkusit si kroužení v termice,
aby bylo vidět jak letadlo v kroužení sedí, ale na to tu nebyl prostor.
Zkusil jsem si ale koordinované zatáčky, výkluzové zatáčky a líbilo se mi,
jak tak malé letadlo reaguje.
Padlo mi to do ruky!
Další důležitou vlastností je odolnost modelu.
Model vypadá subtilně, křehce, ale to co jsem viděl - nějaké ťukance, dává tušit,
že je to stroj,
který snese praktický provoz.
Model je postaven v měřítku 1:8, má rozpětí 1.6 m
a letová hmotnost se pohybuje od 600 do 700 gramů.
Osazen je pěti 9g servy, napájen je čtyřčlánkem NiMh 800 mAh.
Profil křídla je z dílny Josefa Janiše, profil VOP a SOP je rovná deska.
Existují i omotorované exempláře, ale hlavní určení je létání termiky z aerovleku nebo ze startu na gumicuku,
létání na svahu. Model prý ustojí i vlek za vlečnou určenou pro vlekání obřích větroňů.
Zajímavý stroj!
Stavebnici vyrábí Erik Herudek, který je i konstruktérem stroje:
HEXEmodel