Vykoupat se a zalétat si
Dopoledne jsme mrskali s Pavlem na louce na sluníčku házedla a pěkně to nosilo. Na odpoledne jsme si se ženou naplánovali koupání na zatopeném lomu Márinka, krásných dvacet sedm stupňů slibovalo i příjemnou teplotu vody a pěkné koupání. Balím i Tilii s kamerou s tím, že si k plavání přidám ještě lítání. Počasí slibuje termiku jak z praku, byl by hřích jen tak se válet na dece. Dávám echo o svém úmyslu i ostatním klukům.
Je to tady přírodní koupaliště pro lidi z okolních vesnic s nádhernou vodou, když šlapu vodu, vidím si naprosto zřetelně prsty u nohou. Voda je velmi příjemná, je ještě jarně chladná a moc príma se v ní plave. Mám rád tyhle vody, kdy mohu při plavání koukat pod vodou do prozářené hlubiny, do očí nepálí žádný chlór, nepletou se do cesty žádní jiní plavci, mohu nerušeně plavat dvacet minut pořád za nosem. Když vylézám z vody, vidím přijíždět Pavla
Jezdíme sem s hydroplány, ale to jde, jen když tu nejsou lidi. S větroni teď, když se tu koupou lidi, startujeme nad pole vedle pláže. Ještě když letadlo stoupá na motoru cítím, jak termika mlátí do křídel. Myslel jsem, že natočím i nějaké klidné záběry, ale termika s letadlem pořád mele. Zato ale mohu létat pořád bez motoru, není problém prakticky kdekoli a kdykoli přitočit si ve stoupáku padesát metrů.
Termika byla opravdu "mohutná". Byl problém i přistát, protože letadlo při náletu na plně vyklopených klapkách poskakovalo o dva tři metry nahoru. Létání "v plavkách" se mi moc líbilo!
(zveřejněno na stránce Létání s Tilií)