Na svah!
Na večer na šestou máme domluvené společné létání. Celý den fučí, že i ptáci chodí po zemi.
Pavel už byl na místě (Vršetín) přes den a hlásí, že proti větru se model chvílemi udrží jen s běžícím motorem, můj návrh, ať večer určitě vezme své nové házedlo, že budeme svahovat s lehoučkými házedly, bere jako návrh šílence. Předpověď neslibuje ani večer žádný pokles síly větru. Posunujeme postupně odjezd až na půl osmou.
Cesta přes Středohoří je nádherný zážitek. Je úžasná viditelnost a během těch patnácti kilometrů cesty bych nejraději každou chvíli zastavil a fotil. Je krásné světlo, slunce už je těsně nad obzorem a maluje v krajině každý kopeček, každou vlnu. Takové dny jsou do roka dva tři! Fučí ale stále a velmi.
Když vytahuji z auta Long Shota, kluci moc nevěří, že se s ním proti tomu větru probojuji. Ale to je právě na těhle házedlech to úžasné, že to letí za slabých podmínek a dá se s tím letět i za takového větru. Model nejen dobře proti větru proniká, ale je i velmi obratný a tak i ve chvílemi silné turbulenci ho lze uřídit. Pavel se nechává ukecat a za chvilku je ve vzduchu i jeho házedlo.
Chvílemi vítr zesiluje tak, že se natlačené letadlo jen drží na místě a jakékoli uhnutí ze směru znamená odcouvání o nějaký metr dozadu. Ale nosí to a tak se dá vždycky vyměnit výška za polohu modelu dosttečně vepředu. Modely občas začnou poskakovat nahoru o pět i o deset metrů jako po schodech. I nad tímhke svahem s nepříliš velkým převýšením se dostáváme do výšky sto stopadesát metrů. A celou dobu hledíme nejen na své modely, ali i do krásně nasvíceného kraje.
Najednou slyším Pavlovo "Tý brďo" a vidím, jak jeho házedlo v přemetech mizí vlevo vzadu za pásem křoví. Když se Pavel nevrací, sedám a jdu ho s kluky taky hledat. Oni chodí po louce za křovím, já se tedy vydávám až na louku za hranou svahu. Úvaha je jednoduchá. Jestli model v přemetech přeletěl hranu, mohl v tom vichru nad klesajícím terénem uletět stovky metrů. Model nakonec nacházím sto padesát dvě stě metrů za hranou. A je v pořádku!
Během dalšího létání slyším zase Honzovu kletbu a koutkem oka vidím, že pokládá vysílač a vydává se po okraji pole pod roštím někam doleva. Přistávám a jdu se podívat, za chvilku přichází i Pavel. Stojíme na poli a koukáme na Honzův model zaklíněný ve větvích asi dva metry nad našimi hlavami. Je to kousek, ale křoví je hustá křivolaká dřevina a nedá se po ní vylézt. Nakonec vítězí drobné násilí a za cenu ulomeného konce křídla dostáváme model na zem. Za pět minut už má Honza opraveno a jeho letadlo je zpátky na obloze.
Slunce zalezlo za horizont a nám najednou nastává problém s viditelností. Ve slunci to chce sluneční brýle, pod horizontem je ale najednou šero a i bez slunečníchh brýlí je letadlo blbě vidět. Už nemohu jako předtím prolétávat nad polem pod námi dolů patě kopce a pomalu se nad klasy škrábat zpět, raději se držím ve světle. Asi nastává chvíle, abych zkusil svůj druhý plán. Nafilmovat, jak se dá se školní Betou létat na svahu.
Je už regulérně po soumraku, slunce už neosvěcuje ani vršky kopců okolo nás a kraj okolo nás se pomalu noří do noci. Betu stačí hodit, ani nemusím zavrčet. Vítr je přeci jen slabší, čekal bych, že Beta se na mírně svažitém terénu sotva udrží, ale letí docela dobře. Jen je oproti házedlu o dost méně obratná a tak se neubráním dvěma pádům do podmítnutého pole, když mě turbulence postaví model na křídlo a já model nestačím křidélky srovnat. Pavel se ke mně přidává se svým "růžovým ďáblem" Easy Starem a tak se chvílemi nad svahem proti nebi pohybují synchronně dvě siluety podivných oblud. Podaří se nám dostat modely do klinče, když si modely na sebe ve vzduchu sedly a ve spirále se bok po boku zřítily až na tvrdou zem.
Takhle to vše viděl totální kameraman Pavel:
Doma jsem z auta vybaloval v deset za tmy. Užil jsem si v partě a v přírodě krásný večer.
Neformální sdružení pilotů RC modelů létající převážně v Českém středohoří ale nejen tam.
Hledáte partu pro létání s modely? Létáte nebo chcete létat s rádiem řízenými modely na severním nebo jižním úbočí Středohoří někde v prostoru mezi Bílinou, Teplicemi, Ústím n/L, Litoměřicemi, Lovosicemi? Možná můžeme chodit létat spolu! :-) |