Až do oblak 
Předpověď říká vyjasňování, ale je skoro deset a venku to vypadá pořád stejně. Jen už nemrholí. Ale hory stále není vidět a mraky se válí nízko nad zemí. Ale už mě nic neodradí a začínám nosit Luňáka a věci do auta. Jde to ztuha. Barle jsem nechal v bytě a šmajdavý se pohybuji rychlostí šneka.
V půl jedenácté jsem na letišti. Je hrozně mokro a zima. Cestou po letištní ploše jsem málem auto utopil v blátě. A kecky, jediný typ boty, který jsem dokázal na svoji zduřelou nohu natáhnout, jsou za pět minut totálně promočené.
Venca už je na místě. Zatím, co se rozlétává s malou elektrou, já dávám dohromady Luňáka a doinstalovávám na jeho sedačku Eagle Tree.
Po jedenácté dává Vašek dohromady svoji 2.5 metrovou Extru s dvouválcem 100 ccm. Startuje na zalétávací let a hned si vybírá daň za nerozlétanost po zimě. Při přistání láme vrtuli. Nová vrtule je, ale nejde nasadit! Dvěma dírami nejdou protáhnout šrouby. Venca jede do dílny na letišti a já mezitím pomalu ale jistě promrzám. Teploměr v autě ukazuje sice 10, ale mě připadá, že je nula. Mokré nohy dělají své. A taky zjišťuji, že mě nohy po tříměsíční nečinnosti moc nenesou.
Venca se vrací, nasazuje vrtuli a ještě se prolétne. Dotankuje, děláme novou vlečnou šňůru, stěhujeme se na dráhu a chystáme náš první společný let. Domlouváme se, jak poletíme. Stálé stoupání, mírné zatáčky vždy od sebe, rozchod při problémech. Ještě domluva jak budeme sedat a jdeme na to.
Prohřátí motoru, napnutí lana, strkám špičku nohy pod křídlo. Poslední kývnutí, že jsme oba připraveni, jedeme! Motor Extry zabírá, Luňák se rozjíždí po mokré trávě, po pár metrech ho přizvedávám ze země. Ve třech čtvrtinách dráhy Venca zvedá ze země i Extru a v táhlé pravé zatáčce stoupáme směrem ke Krušným horám. Po srovnání do přímého letu letí Venca prakticky v horizontu a sestava nabírá rychlost. Nahoru, nahoru, stoupej. Vlek se zase poslušně zvedá vzhůru. Po nějakých třiceti vteřinách vypínám.
Vlek proběhl bez problémů a já si hned užívám nabyté výšky a proměňuji ji v průlet podél stojánky a přemet těsně nad zemí. Je to pro mě zázrak po tak dlouhé době letět. Navíc s Luňákem a u nás na letišti! Nikdy jsem ještě neměl s Luňákem letiště takhle pěkně jen pro sebe. Doposud jsem létal vleky jen na sletech a tam se musí dávat pozor na letadla ve vzduchu a plno lidí na zemi.
Další lety už vlékáme kam až to jde. Bohužel mraky jsou opravdu nízko a tak každé vypnutí nám vlek mizí v základně oblačnosti. Venca spěchá sednout, aby stihl koukat na můj let. Já se snažím chytit nějaké stoupání nad vodojemem a kupodivu tam chytám alespoň "nulu". Jak ale slyším zhasnout motor Extry, rozjíždím Luňáka k zemi a zkouším akrobatit. Vychutnávám si i přistávání. Na mokré trávě Luňák po zemi pěkně jede.
Celkem dáváme tuším šest vleků. Oběma se nám to líbí a kdyby bylo jen trochu lepší počasí, nemělo by to chybu. Jsou čtyři a tak končíme. Balíme.
Zajímavé je, že když vyndavám sedačku, abych rozpojil kabely od baterek, tak vidím v prolisu ližiny malý rybník. Voda! Jak se tam dostala ví čert. Nakládám do auta a už se těším, jak vše pohodím do dílny a doma si dám horký čaj.
Když se s Vencou loučím, vidím v jeho očích jiskřičky. Vypadá to, že ho to chytlo! 
Eagle Tree poprvé v letu
Dnes jsem měl možnost vyzkoušet v letadle telemetrický modul Eagle Tree.
Instalace do modelu byla jednoduchá. Zařízení je malé a tak se v kabině větroně prakticky ztrácí. Jediné, co musí být instalováno "akorát", je přijímač GPS, který musí být správně orientován a čidlo G-metru, které musí být kolmo k zemi a rovnoběžné s podélnou osou modelu. Zatím jsem nezapojoval tlakové čidlo rychloměru.
Vyzkoušel jsem rádio. Zařízení, které mám zapůjčeno, pracuje v pásmu 2.4 GHz a neshledal jsem žádný problém. Obě zařízení, můj vysílač a Eagle Treee pracují nerušeně vedle sebe.
Obsluha během létání je triviální. Před letem ze zapne napájení palubní části a pozemní krabička "monitoru". Za letu se ozývá pípání varia. Jen se opět vybila baterka pozemního monitoru. Buď to moc "žere" nebo baterky prodávané v Kauflandu stojí za prd. B je asi správně. S dosahem jsem problém neměl. Fungovalo to spolehlivě i na vzdálenost jednoho kilometru.
Doma připojuji poprvé po létání černou krabičku kablíkem USB, spouštím program Data Recorder a dávám Download from Recorder.
V okně vidím na „budících“ výšku letu, rychlost a směr letu, vario, vzdálenost od místa vzletu. Pouším záznam klávesou play. Výška se zvedá na 2 m, rychlost 4 km/hod. Nesu model na dráhu. Potom se kurs ustálil na 113. My ale první start děláme směrek k západu! Aha, že bych měl obráceně čidlo GPS? Takže platí spíše kurs 293. Čas 13:21. To už blbneme na letišti v mokrých keckách přes dvě hodiny! Vidím i malým písmem, že GPS jela na 11 satelitů.
13:23 se konečně údaje začínají měnit. Do té doby jsem čekal, až Václav naroluje a prohřeje motor. Rychlost roste na 64 km/h (startujemem po mírném větru) a výška se začíná zvětšovat. Odlepili jsme se. Rychlost se motá kolem 80 km/hod, stoupání kmitá kolem 5 m/s. Letíme totiž po takové vlnovce. Maximální rychlost je něco přes 90. Co mě překvapuje je výška nad zemí, Za chvilku ciferník ukazuje 300 m. To byl můj odhad výšky vleku „podle oka“. Vypínali jsme se však až ve 435 merech! Však jsme doslova píchali mraky. Potom už je v záznamu jen klesání a rychlost od 60 do 90 podle toho, co jsem zrovna prováděl. V záznamu je poznat přemet se stoupáním a klesáním kolom 10 m/s. V průletu ve 40 metrech mám rychlost 130. Na přistání jdu 70-kou a podrovnávám kolem 50 km/h. Letadlu si sedá v rychlosti 30 km/hod. Čas 13:27. Cca 4 minuty letu. Kurs sedí. Ukazuje to 81 a to je na východ. Opravdu jsem sedal od západu
Další let. 13:28 otočení letadla do kurzu 292. 13:28:22 start. Stoupání mezi 7 až 8 m/s. Rychlost kolem 65 km/h. S výškou přes 300 metrů roste rychlost na 90, stoupání padá pod 5 m/s. Vypínáme ve 470 metrech. 13:29:12. Vlek trval cca 50 sekund.
Mohu si zobrazit 2D GPS Data Chart, kde si mohu nechat zobrazit libovolnou kombinaci údajů:
Co jsem vyčetl ze záznamu dnešního létání? Rychlost vleku když se hodně stoupá je mírných 65. Když je na letadla blbě vidět a vlek se rozjede, snadno se překročí stovka! Stoupání vleku se při letu na plný plyn a ustáleném stoupání blíží 10 m/s! Na klapkách jde Luňák kolem 40 km/hod. Nejvyšší rychlost vůči zemi jsem dosáhl 131 km/h. Maximální přetížení +3.5 G, -3.1 G. Můj subjektivní odhad výšky se ukázal jako hodně nepřesný. Když jsem vykládal, že jsme do 300 m, měli jsme pře 450!
Natáhl jsem si záznam také do Google Earth. Nejdál jsem letěl 900 m nad vodojemem a není problém zalétnout až nad sídliště, které s malým modelem vypadá nekonečně daleko.
(zveřejněno na stránce Létání)