Vylétat baterku

Z minulého létání na svahu mi zůstala v letadle prakticky plně nabitá baterka. Domů jsem dnes dorazil pozdě až kolem páté hodiny, to je ještě čas si skočit s letadlem a baterku vylétat.

Jel jsem na výsypku s tím, že si zablbnu a pojedu domů. Známí z Prahy hlásili sluníčko, u nás je ale celý den zataženo a pošmourno, ale úplné bezvětří a to dávalo šanci doladit polohy klapek v různých konfiguracích, aby letadlo létalo rovně. Takové další zalétávání.

Na úvod jsem nastoupal do 150 metrů, nasadil jsem na přímý let a sledoval jsem, zda to letí rovně. A ozvalo se píp, píp, píp, vario začalo trochu pípat, tak jsem zkusil kroužit. A nastoupal jsem několik metrů. Tak jsem začal zkoumat oblohu a postupně jsem vytočil 230 metrů. Mohl bych tak létat hodinu, ale chtěl jsem si zablbnout a vyzkoušet ty klapky. A taky mi začínalo být zima. I v tom bezvětří na mě začalo působit osm stupňů okolo mě. Kde se ty stoupáčky pod tou zataženou oblohou braly nevím. Ale byly slaboučké, z telemetrie jsem se doma dopočítal, že nejsilnější byl 0.3 m/s.

Tím prvním nastoupáním jsem vyčerpal jen 400 mAh a měl bych vylétat minimálně 2000 mAh. Cestou z výšky jsem si zkusil přemety, výkruty a let na zádech. Na zádech jsem s Lentusem letěl poprvé, vyzkoušel jsem si na zádech přímý let i zatáčky a jsem příjemně překvapen, že i při tom vzepětí to letí pěkně. Výkrut letadlo dost brzdí.

U země si zkouším ty klapky. Polohy termika, rychlost, přistání a do toho butterfly. U butterfly šla pravá klapka při plné výchylce o něco více dolů a letadlo se pomalu klonilo na stranu. Při tom zkoušení jsem taky nasadil na skluz a napodruhé jsem letěl ve zvoleném směru. Je to pěkně slyšet, když to letí bokem.

Po přistání mi došlo, jak mě studí ruce. Příště už budu mít sebou kulicha!

(zveřejněno na stránce Lentus)