Prezentace fotografií  

Máte fotoaparát, máte fotografie, máte podle vás pěkné fotografie. A co dál? Musíte fotky nějak dostat k divákům! Nějak je divákům předvést! Rodině, kamarádům, širší veřejnosti. Jak na to?

Promítání z fotoaparátu na televizi  

Mám na mysli klasickou televizi s vakuovou obrazovkou. Fotoaparát lze kablíkem s televizí propojit a fotky z fotoaparátu promítat.

Je to asi nehorší možný způsob prezentace fotografií.

Stará televize se se svojí kvalitou zobrazení moc na promítání fotek nehodí. Nejen že rozlišení obrazovky je malé, ale hlavně nepřizpůsobení výstupu fotoaparátu televizi dává většinou hrozné výsledky. Signál do televize je analogový, ostrost fotky se tím nenávratně ztrácí, barvy jsou ujeté, na přechodech barev se dělají barevné "stíny". Vyhýbám se tomuto způsobu prezentace.

Promítání z fotoaparátu na LCD televizi  

Fotoapáráty i počítače jsou už většinou vybaveny konektorem HDMI a LCD televize je mají taky. Propojíte-li zařízení, ze kterého promítáte, kabelem HDMI s televizí, můžete promítat fotografie v nejvyšší dosažitelné kvalitě.

Fotoaparáty mají v sobě nastavení pro promítání - prezentaci, kde lze nastavit čas, jak dlouho má být každá fotka na obrazovce. Promítáte-li z připojeného počítače, pořiďte si program, který vám umožní promítání přes celou obrazovku televize. Mě osobně rozčiluje, když si někdo pořídí velkou televizi a potom na ní promítá malé náhledy fotek a okolo jsou okna Windows.

Věnujte chvilku nastavení barev. Většinou bývají barvy nepřirozeně syté a pomůže je ovladačem televize stáhnout. Televize bohužel z obrazu po všech stranách kus odřízne. Máte-li až někde u okraje na fotkách titulky, může se stát, že nebudou vidět celé.

Promítání na televizi je výborné, určitě je to lepší, než když sedí rodina nebo přátelé kolem notebooku. Preferuji tento způsob prezentace. K počítači si můžete koupit třeba pětimetrový HDMI kabel a tak můžete promítání i pohodlně řídit od stolu, kde s přáteli sedíte.

Promítání na obrazovku počítače 

Fotografie na paměťové kartě nebo přenesené na disk počítače lze snadno promítat na obrazovku počítače.

Používat k tomu lze prostředky přímo obsažené v operačním systému počítače (například Průzkumník ve Windows), ale to není příliš komfortní.

K fotoaparátům se dodávají CD s programy, které umí i promítání fotografií. Vyznačují se většinou nepraktickým ovládáním, jsou zoufale pomalé a hlavně neumí souvidlou prezentaci přes celou plochu obrazovky. Fotogrfie promítaná na čtvrtině pětině plochy monitoru obklopená barevnámi ovládacími prvky nikdy nebude mít takový účinek jako fotka přes celou plochu monitoru.

Existuje mnoho volně šířených programů, které promítání umí dobře a rychle. Namátkou jmenuji IrfanView.

Já používám k výrobě prezentace program Zoner PhotoStudio7. V menu Prezentace je volba Vypálit CD s obrázky. Ta připraví obsah CD tak, že ho stačí vložit do mechaniky PC a spustí se prohlížení fotografií. Fotografie jsou pěkně velké přes 90% plochy monitoru, ovládání v češtině.

Nevýhodou tohoto způsobu je praktická nemožnost prezentovat takto fotografie většímu počtu diváků. Kolem monitoru mohou sedět jen dva tři lidé.

Dalším úskalím je často pochybná kvalita obrazu monitoru a jeho špatné nastavení.

Promítání na plátno 

Pokud chci fotografie předvést více divákům najednou, je možné je promítat z počítače projektorem na plátno. Dobré projektory už dnes dávají dostatečně jasný a kvalitní obraz. Obraz z diapozitivu to není, ale jako doplněk nějakého povídání to stačí.

Promítá se na plátno. Fotografie promítaná projektorem může mít na plátně uhlopříčku 60 až 500 cm. Lze tak promítat v bytě i ve velkém sálu nebo venku. Není už třeba úplně zatemňovat.

Jedinou překážkou je pořizovací cena. Dostatečně výkonný projektor nestojí deset ale řádově padesát tisíc. A když odejde lampa, je třeba vytáhnout dalších deset patnáct tisíc. To je pro amatéra promítajícího párkrát za rok příliš vysoká cena.

Publikace fotografií na internetu 

Při publikaci fotografií na internetu je třeba nějak vybalancovat datový objem fotografií s jejich rozměry. Velká fotografie víc zabírá a prostor pro web není neomezený.

V praxi se lze setkat se dvěma extrémy:

Neznalí autoři webů vloží na web soubor z karty fotoaparátu bez úpravy a velikost fotografie upraví prostředky webu na požadovanou velikost. Fotografie ale zabírá stále ohromný prostor. Důsledkem je pomalé načítání stránek webu a vyčerpání přidělené kapacity disku.

Druhým extrémem jsou tvůrci, kteří umí fotografifi zmenšit, ale přeženou to a na webu prezentují fotografie na hranici čitelnosti. Fotografie šířky 200 - 300 bodů (tak jako fotka napravo) jsou podle mě vhodné tak k orientaci co na fotce je, ale jako prezentace fotografie to zozhodně nestačí. Já jsem došel postupným vývojem k velikosti fotografií 600 bodů (šířka). Je to rozměr, který na disku nezabírá o moc více místa než malé fotky a přitom je bez problému čitelný.

I tato velikost fotografie ale ovlivňuje (omezuje) vnímání fotografie. Tím, že se fotografie zmenší, přirozeně se i zaostří. A to i bez použítí funkce dostřování ve vašem editačním programu. A počítáte-li s efektem rozostřeného pozadí (využití malé hloubky ostrosti) bude tento efekt na malé fotografii pryč.

Stačí ale fotografii nechat dostatečně velikou a dojem z fotografie bude zachován. Zkuste si rozdíl mezi fotografií nahoře (šířka 600) a větší fotografií (šířka 1280), kterou vyvoláte klepnutím sem: velké foto. Nezapomeňte si nové okno zvětšit přes celý monitor.

Rozdíl v datovém objemu jednotlivých velikostí snímků přitom není propastný:

• 54 kB - ten mrňavý
• 84 kB - šířka 600 bodů
• 180 kB - šířka 1280 bodů

V dnešní době navíc nemá příliš cenu úzkostlivě šetřit místem. Poskytovatelé místa pro weby stále zvětšují velikosti svých disků a prostor na disku tak stále zlevňuje.

Jedním s řešení jak fotografie z webu promítnout je vygenerování HTML galerie. Já používám Zoner PhotoStudio 7. Viz například Krnovský triangl 2007.