Měřící lety 
Dnes jsme z kola přijeli pozdě a počasí je nic moc. Souvislá oblačnost a pokročilá doba nedává naději na nějakou termiku. Na louce za Stříbřecem jsem až po sedmé. Mírný větřík a klidné ovzduší je ideální pro měření Siesty.
Stoupám do 80 metrů, nastavuji klapky do předvolené polohy a letím rovně prakticky bez zásahu do řízení. Až k zemi. Znovu stoupám do 80 metrů, nastavuji další polohu klapek a nechávám model klouzat. Tak odletím několik letů. Po všechny lety to ani neťukne.
Zbývající čas věnuji pilování šou disciplín. Jako třeba let na zádech bez motoru a s motorem těsně nad zemí. Daří se mi průlety v metrové výšce, ale s motorem to je dost riskantní, protože model je ve velké rychlosti hodně citlivý. Než bych skončil na zádech ve strništi, raději to balím a jdu domů.
Doma stahuji zápis variometru do počítače a z grafu odečítám hodnoty klesání pro různé polohy klapek:
- klesání bez klapky - 0.46 m/s
- s termickou klapkou - 0.51 m/s
- s "brzdící" polohou klapek - 0.61 m/s
Takhle vedle sebe ty údaje svádí k hodnoceni: "K čemu ta klapka je? Dyť to letí furt stejně!". Ale neletí. S vychýlením klapky dolů letí model pomaleji. Sice má větší opadání, ale zase v menší rychlosti jde točit užší komín. No a když je klapka vyklopena hodně dolů, dá se model natlačit a rychle klasat bez toho, že by rychlost závratně rostla.
(zveřejněno na stránce Létání se Siestou)