Dneska měla Extřička na mále!

Na dnešní létání jsem vyrazil spíše z povinnosti. Byl jsem ospalý, ale vědomí, že takových dní už letos moc nebude, mě vyhnalo na letiště.

Dal jsem jen tři lety a ten třetí mohl být pro Extru osudný. Mimo jiných blbinek dělám také to, že po rozjezdu po zemi model ze země hned zvednu do letu kolmo vzhůru. Motor ani zdaleka nemá sílu udržet letadlo ve visu a s klesající rychlosí se model ve výšce zhruba destei metrů někam převalí. Vypadá to hrozivě, ale jak model spadne na stranu, tah vrtule ho spolehlivě roztáhne a letadlo letí.

Dneska jsem to trochu spletl. To vytažení do svíčky jsem chtěl udělal po mezipřistání. Rychlost ale byla o dost větší, než při startu s rozjednem z nuly a tak se mi podařilo model tšsně nad zemí přetáhnou ve velké rychlosti. Určitě to znáte. Letíte ve výšce na plný plyn a zprudka zatáhnetete. Modrl udělůa půlvýkrut, jak se proudění na nškterém křídle odtrhne. A mě se to podařilo těsně nad zemí. Otočení na pravou stranu a jak se snažím zasáhnout, okamžitě převrácení na levou. Konec křídla (kolmo k zemi) vidím kousek nad zemí a střet se zemí se zdá neodvratný. Přepadnutí na druhou stranu už se naštěstí nekoná a já nabírám výšku. To bylo opravdu o fous a asi bych měl dříví na zátop.

(zveřejněno na stránce Letání)