Poprvé na novém kopci

Kamarád Pavel mluvil nedávno o výsypce nad Bílinou. Vrtalo mi to hlavou, protože já výsypku znám zejména jako takovýto pohled na mapu:

Tomu pohledu na mapu odpovídá i moje zkušenost zpřed několika let. Haldy zeminy vytěžené z dolu Bílina vzdáleného odsud 6 kilometrů vzdušnou čarou, místo na pobyt nevlídné. Kamenitý terén, bláto. Kamarád mi ale ukazoval fotku, kde je tráva. Tak jsem to vzal cestou ze schůze na letišti oklikou.

Cestou míjím tento kopec.

Mnohokrát jsem kolem něj jel, mnohokrát jsem si říkal, že na něj musím zkusit vylézt. Dnes mám ale jiný cíl!

Šplhám autem z Hostomic do Kostomlat a kochám se barvami kolem sebe. Zelená a modrá, občas nějaké kvítí, to vše ve studeném čirém vzduchu. V Kostomlatech chvilku vzpomínám, do které uličky musím odbočit, abych trefil starou silnici na Bílinu, která byla výsypkou zasypána. Hned první pokus je správný a za chvilku už projíždím starým zátarasem z betonových panelů a vjíždím na výsypku. Koukám jako puk. Je to tu pěkně zelené, kamarád nekecal! Fouká severoseverozápad, jedu autem tak dlouho, dokud nevidím terén, který je natočený k severozápadu.

Zespodu od silnice vypadá terén jako ráj! Dlouhá zatravněná hrana, odhadem tak 500 metrů dlouhý svah. Beru z auta Long Shota a šlapu asi 600 metrů od auta na vršek kopce. Terén je příznivý, šlo by tady sedat i s velkou maketou.

Nahoře se mi otvírá výhled na Bílinu, za ní Bořeň, vzadu Záluží, dole nalevo od elektrárny Ledvice důl Bílina a za tím pás Krušných hor. Fouká hodně zčerstva, Long Shota musím držet za sebou po větru.

Long Shota do vzduchu jen položím a ten se pomalu sune dopředu. Jak se ocitne nad hranou, prudce se zvedá asi o pět metrů vzhůru, ale musím začít pracovat s kniply. Nosí to, ale vzduch je hodně turbulentní. Pouštím se po svahu do dálky. Jak jsem dál od svahu, moc to nenese. Připomíná mi to létání nad útesem u moře. Musím letět pěkně nad hranou. To potom mohu Long Shota natrimovat na trochu větší rychlost. Chtělo by to větší těžší letadlo, let by byl klidnější. S lehkým házedlem musím pořád honit směr.

Do větší výšky se dovedu vyškrábat jen v jednom místě, připadá mi, že to je ve vlně vznikající nad terénem přede mnou. Víc jak 40 metrů ale nedokážu získat. A jak se v té výšce pustím dál podél svahu, hned výšku ztratím. Až v jednu chvíli vítr zeslábne, přijde bublina, ve které se vyvážím přes 100 metrů vysoko a hodně dopředu. Trvá to ale jen pět minut a potom zase rychle padám až nad hranu.

Přistávání je zde naprosto luxusní. Stovky metrů louky, žádné překážky. Premiéra úspěšná, jedu domů.

Info o kopci: Výsypka Radovesice 1 - Bílina - ZRUŠENO

(zveřejněno na stránce Létání s Long Shotem)