Ještě mám v baterkách šťávu na 1/2 hodiny létání

Z létání jedu rovnou pro mamku a jedeme na polikliniku k její paní doktorce. Když mě před poliklinikou vidí, jak jsem špinavý, tak ať prý raději počkám venku.

Okolo polikliniky se nikde nedá zaparkovat, návštěva u doktorky bude s čekáním určitě na hodinu. Jedna a jedna jsou dvě, já mám v baterkách šťávu ještě na půlhodiny létání, letiště je odsud pět minut jízdy. Jedu čekat na letiště!

Jedu rovnou pod Boule. Fouká od jihozápadu a s Long Shotem si zalétám na svahu i v tomhle slabém větříku.

Zlehka "strkám" model do vzduchu nad hranou a ten hned vyskočí o dva tři metry nahorua. Velkým obloukem zkoumám vzduch před sebou. Model stále pomaličku nabírá výšku, ale končí to tak dvacet třicet metů nade mnou. Výš už ani ťuk.

S jiným modelem bych teď tak akorát opatrně točil osmičky v podkově svahu, abych se vůbec udržel, s Long Shotem mohu létat přemety, výkruty a dávám i nějaký ten průlet na zádech nad hranou. Užívám si blbnutí těsně před a pod hranou a vydávám se také daleko nad loku pode mnou. Je krásně, jen prsty na páčkách vysílače mi mrznou. I ten větřík je stačí pěkně vychladit.

Po půlhodině oblétávám kopec a sedám v závětří u auta. Baterka už má nalétáno přes hodinu a tak nechci riskovat. Kecám ještě s klukama v dílně na letišti, než mamka zavolá, abych pro ni jel.

(zveřejněno na stránce Létání s Long Shotem)