Po dlouhých měsících

Dnes je znova den, kdy plánuji vyzkoušet kruhový hod. S chozením jsem na tom stále docela bídně (O berlích ...). Chvilku to jde, mohu si i popoběhnout, ale nějaký delší pěší výlet zatím nehrozí. Tak jsem zvědav, jak mi to na louce půjde s Longshotem.

Beru s sebou mamku a jedu na letiště. Dnes je tu velká parta. Longshota nejdříve klouznu a potom zkouším opatrné hody. Bohatě to stačí, protože přede mnou je na louce hrb nafoukávaný severním větříkem a tak stačí dvacet dvacet pět metrů pro povožení se nad loukou.

Potom mi to nedá a jdu dolů na dráhu. Nad posekanou trávou se do hodu zkouším opřít více a hned cítím, že to nebode úplně ono. Jak při otáčení rychle přešlapuji a chodidlo nohy se vykrucuje do stran, ozývá se bolest paty. Zkouším to ještě několikrát a potom jdu raději zpátky pod boule a házím jen tak zlehka.

Doma noha bolí celý večer. Nevím, jestli to je normální a tak se asi zeptám doktorů. Ale v každém případě jsem si domů přinesl pohodu z odpoledního létání.

(zveřejněno na stránce Létání s Long Shotem)