Navečer ještě do oleje 
Večer v 18:30 mám ještě sraz s Martinem na louce u Srbic. Long Shota mám dobitého a tak mám před sebou hodinu házení ve večerním oleji.
Kdo to zkusil, ví jaká to je krása, když se větroň šine majestátně stovky metrů vzduchem bez jediného zakolísání. Skoro to vypadá, jakoby byl zavěšen na nebi a otáčí se pod ním země. A když se objeví téměř neznatelná termická bublina a vy musíte co nejjemnější pilotáží drobounkými pohyby kniplů model držet v zatáčce tak aby ani jediným zakolísáním neztratil výšku a kroužíte takto ve stejné výšce třicet vteřin nebo minutu. To je balzám na duši. Do toho pohled na zapadající slunce ...
Hodinka utekla jako nic. Kdyby baterky vydržely déle, házeli bychom do úplné tmy!
(zveřejněno na stránce Létání s Long Shotem)