Den jako v létì!
Nedìle bude evidentnì stejná jako sobota. Den plný slunce, mírný vítr a teplota vpravdì letní. Vèera byla termika, v pátek taky a tak se tìším, že si pìknì s Long Shotem polétám.
Nejradìji bych byl na letišti kolem poledního, ale i teï ve dvì to vypadá dobøe. Termika urèitì bude!
Na place je "parta vìrných" - kluci, kteøí tu jsou prakticky poøád a létají s motoráky.
Zaklouzávám znovu Long Shota. Musím seøídit polohu klapky, na které jsem lepil vytrženou páku.
Už prvním hodem se dostávám do termiky. Ani jsem se nemusel pøi hodu moc namáhat. Na návìtrné stranì letištì to pìknì nosí a tak se snadno dostávám do stopadesátimetrové výšky. Po dvaceti minutách dávám klapky nahoru a pøedvádím klukùm, že umím taky výkrut a let na zádech jako oni s motoráky.
Pro jistotu hned dobíjím, ale je to takové nepraktické. Dvacet minut letu budu dobíjet tak hodinu! Mì ale už po ètvrthodince svrbí ruce.
Další lety jsou tu delší tu kratší. Nad loukou to kope skoro poøád, ale obèas vygeneruje termika poryvy vìtru a model to sfoukává k zemi. Kratší lety si ale vychutnávám taky. Pøistáváním do ruky, honìním termiky v pøízemní výšce a hlavnì trénování házení. Myslím na rady klukù a jdu do toho s rozbìhem. Když do toho jdu naplno, hody se stylovì daøí. Když to odfláknu a provedu otoèku jen tak na místì, nestojí hod za nic a hlavnì je znaènì nejistý smìr odhodu.
Stìhuju se po louce sem tam, ale moc dobré to není. I když jsem dost daleko od modeláøské dráhy, dostávám se obèas do kolizní trajektorie s kluky, kteøí sice létají nad drahou, ale obèas nasadí z dálky tøeba na prùlet na zádech a to letí pøeze mì! A oni o mì ani neví. Nakonec se jako jediné bezpeèné místo ukazuje sedýlko mazi boulemi.
Zalétal jsem si pìknì, provìtral sebe i model. Kdybych nevìdìl, že je polovina dubna, øekl bych že je tøeba 15.èervna.
(zveøejnìno na stránce Létání s Long Shotem)