Létání s Long Shotem

Potíže daleko nízko

25. 4. 2007

Už několikrát jsem měl potíže s dosahem rádia. Nejdříve jsem to přisuzoval tomu, že jsme s Martinem na louce stáli dost daleko od sebe a já zaletšl za něj. Ale potom se problémy objevily i když jsem měl třeba Martina s jeho vysílačem za zády a později i když jsem byl na louce úplně sám. Vždy to bylo v maké výšce (do 5 m) a daleko ode mne (200 m).

Projevuje se to záškuby a dvakrát už jsem se dopotácel s takřka neřiditelným modelem až na zem. Anténu u vysílače mám trčící cca 45 stupňů nahoru, stojím vždy tak, abych neukazoval na model anténou. Anténu na modelu volně plandá pod modelem a jediné, co mě napadá je, že občas se anténa při hodu dostane na křídlo a potom je vlastně natažena podél trupu.

Buď anténu na trupu přichytím tak, aby se na křídlo dostat nemohla, nebo ji zkusím natáhnout k vrcholu směrovky.

Ještě 1/2 hodinka odpoledne

25. 4. 2007

Cestou domů jsem vyklopil ženu jen na okraji sídliště, otočil auto a spěchal zase na louku. Vždyť mám ještě v baterkách šťávu na 1/2 hodinu létání!

Mírný vítr, sluníčko ještě dostatečně vysoko na obzorem a příjemně teplo. Sem tam nějaká termika. Když už skoro končím, škobrtl jsem těsně před odhozením modelu. Ještě během švihu cítím, že jsem si něco natáhl v pravé ruce, jak jsem sebe a model zachraňoval před pádem. Inu sport :-)