Napájení přijímače a serv

Napájení přijímače je u běžných modelů společné s napájením serv. Napětí z akumulátoru je přivedeno přes vypínač do přijímače a odtud přes plošný spoj přijímače a konektory serv jsou napájena jednotlivá serva.

Přijímače jsou běžně napájeny ze 4 článků 1.2V - tedy 4.8V jmenovitého napětí. To je tzv čtyřčlánek. U větších modelů se silnějšími servy s velkým proudovým odběrem a s delšími rozvody se používá napájení tzv. pětičlánkem. 5 článků - jmenovité napětí 6V. Dělá se to proto, protože se tím eliminují úbytky napětí na dlouhých přívodech k servům a serva napájená vyšším napětím chodí rychleji a mají větší sílu. Používají se i akumulátory s vyšším jmenovitým napětím, třeba dvoučlánek [[lipol], jejich napětí už je ale přes mez udávanou u serv a je třeba použít serv s označením HV - high voltage. A používá se v některých speciálních případech i jeden článek li-pol.

Prakticky všechny přijímače a většina serv snesou vyšší napětí pětičlánku. Je to uvedeno v návodu k přijímači, je to uvedeno v parametrech serv. Podle některých pramenů použití pětičlánku snižuje životnost palubní instalace (vyšší namáhání elektrické i mechanické).

Proudový odběr přijímače je proti odběru serv zanedbatelný: cca 50 mA.

U modelů s elektrickým pohonem se napájení přijímače a serv řeší přípojením na pohonný akumulátor. Ten ale má vyšší napětí, než potřebují serva a tak se připojuje přez tzv. BEC. Ten může být buď samostatný, nebo může být součástí regulátoru pro řízení otáček motoru.

Přijímač - jeho plošný spoj a konektory nesnese libovolně velké proudy. U obřích modelů, kde jsou připojena pro ovládání jednoho kormidla tři čtyři serva, jsou proudy opravdu značné a proto se používají tzv. rozvaděče napájení - power manager. V tomto případě není napájení serv vedeno přes přijímač.

Pokud váš model využívá po jednom servu pro každé kormidlo a i když je takových serv připojeno k přijímači devět deset byť třeba s větším odběrem, přijímač i jeho konektory to snesou.

Další otázkou je kapacita akumulátorů. Kapacita akumulátoru by měla s rezervou pokrýt spotřebu vašeho modelu pro plánovanou dobu létání. U modelů běžné velikosti a při rekreačním létání se kapacita volí tak, aby vám rádio fungovalo po celý letový den. Například mám motorový model a přepokládám, že udělám maximálně 4 lety po 15 minutách. Akumulátor by tedy měl vydržet minimálně hodinu. K tomu bychom měli připočíst nějaký bezpečnostní násobek. Třeba 2. Potom by mělo rádio v modelu fungovat 2 hodiny. Rezerva by měla pokrýt sníženou kapacitu akumulátoru během zimního létání, stárnutí akumulátoru a také naši sklerózu, kdy se může stát, že přešvihneme o něco dobu létání. Před letovým dnem by měly být akumulátory vždy dobity, i když jste v předchozích dnech vylétali třeba jen polovinu jejich kapacity.

Pokud je třeba u modelu hospodařit s váhou nebo objemem akumulátoru (těsný trup), použijí se akumulátory menší s nižší kapacitou a dobíjení akumulátoru budete dělat nejen přes noc před letovým dnem, ale i v jeho průběhu.

Z uvedeného plyne, že byste měli vědět, kolik času jste po nabití přijímačových aku nalétali.

Viz také Akumulátor přijímače, Li-Pol, Akumulátory NiMH, NiCd.

Napájení akumulátory Li-Pol

Pokud chcete napájet přijímač a serva z dvoučlánku Li-xxx (Li-Pol, Li-Ion), musíte zjistit, pro jaké napájecí napětí jsou přijímač a serva stavěny.

To se dočtete v dokumetaci k jednotlivým komponentám. Provozní napětí dvoučlánku je 7.5 V, plně nabitý má skoro 8.5 V. Výrobce přijímače by měl uvádět horní hranici napájení stejnou nebo vyšší, stejně tak by to mělo být u serv, která v modelu máte. Pokud to tak není u všech komponent v modelu, je třeba použít nějaký BEC, který napětí sníží.