Co dělám
Pochyby
Třetí týden intenzivně pracuji na tištěném letadle, kreslím ve Fusionu a upravuji dříve nakreslené, tisknu, koukám na vytištěné díly, dávám je dohromady, zkouším do nich vkládat vybavení. A přemýšlím, do čeho jsem se to pustil.
Zprostředkovaně mám zkušenost kamaráda z letiště Mariana, který tištěná letadla provozuje dlouho. Ale jsou to makety lítané na letišti s krátce střiženou trávou a marian je precizní pilot. Já ale pracuji na letadle, které má létat v terénu!
Potřebuji zkušenost létání v terénu. Počítal jsem s tím, že kamarád bude létat s Moose od Flightory. Ale ten pořád neletí, nemohu přes něj nabírat zkušenost. Hlodají tak ve mě pochybnosti, zda jdu správnou cestou, zda není tištěné letadlo slepou uličkou.
Jinak se mi při tom prototypování zase ukazuje, že něco kreslit v počítači a potom to vidět v reálné velikosti jsou dvě různé věci. 🙂 Tak mě zvědavost žene kupředu, abych to dostal v nějaké první podobě do vzduchu!
17. den
Instaluji a nastavuji INAV.
Beru konfiguraci flight kontroleru z Twin Stara. Nastavení archivuji, tak ani nemusím Twin Stara svěšovat ze stropu, jen sáhnu do složky s archivy v počítači. Archivuji nastavení nového flight controleru a přes CLI do něj nahrávám nastavení letových režimů a OSD z Twin Stara. Tím si šetřím hromadu práce. Obdobně kopíruji nastavení modelu ve vysílači.
Přichází na řadu kompletace flight kontroleru. Ten výrobce dodává ve stavu, kdy je třeba zapájet do desky pinové lišty pro připojení periférií a serv a u tohoto typu se ještě musí silovými kablíky propojit desky nad sebou. Pájení pinových lišt je pro mě rutina, ale dělat ty propojovací kablíky, to nesnáším! 🙂 Ale za hodinku to mám hotové.Kontroluji průběžně, zda to nemám někde slité. To musím dělat s pomocí telefonu. Vyfotit a prohlédnout zvětšené. Vlastní zrak na to nestačí. Tedy ten můj. 🙂
Mezi tím pořád jede tisk dílů letadla z PETG. Ve dne v noci a tiskne se, i když jdeme z domu pryč. Pořád z toho nemám dobrý pocit, tiskárna je elektrické zařízení, navíc čínský výrobek, nemám rád tyhle věci bez dozoru. Ale to by se to tištěné letadlo nedalo fakt vytisknout v nějaké rozumné době!
Skládání PETG prototypu odhaluje problémy návrhu. Problém se šroubem centroplánu. Polyamidové šrouby jsou 40 mm dlouhé, ty přední mi nedosáhnou až k matici trupu. Hned to ve Fusionu opravuji, hlavu šroubu zanořuji více pod horní povrch křídla. V tom se ukazuje výhoda toho, že je Fusion parametrický modelář. Jen posunu šroub a program sám přepočátá a překreslí dutinu pro šroub i dosedací plochu. Také se mi jeví nedostatečné a jednoznačné kotvení ocasních ploch v trupu.