GPS triangl - plachtařská soutěž - trojúhelníkový přelet
S pomocí GPS v modelu a přenosu jejích údajů na zem lze uspořádat soutěž, která se co do provedení letu, stylu závodění a taktice prakticky neliší od létání závodů ve skutečných větroních.
Na letišti, kde je možné startovat aerovleky se vytyčí dráha, na které se startuje a přistává. V prostoru se určí trojúhelníková trať, kdy jsou jednotlivé otočné body vzdáleny od pilota 500 m (viz obrázek). Pilot větroně odstartuje v aerovleku a po průletu odletovou páskou mu začne běžet půlhodina. V této půlhodině má za úkol ne trojůhelníkové trati uletět co největší vzdálenost.
Má pomocníka - jakéhosi druhého pilota navigátora.
Ten sleduje obrazovku
Obrazovka PDA poskytuje totožné informace, jako má na stejném přístroji pilot závodník "dospělého" větroně během závodu. Přístroj nejen zobrazuje polohu, ale i výšku stroje a kalkuluje dokluz na letiště.
Kdo uletí za půlhodinu nejdelší vzdálenost, ten vyhrává.
Otočné body jsou jen myšlené. Oblety nemusí nikdo na zemi odmávávat. Vše dělá GPS - stejně jako na závodech skutečných větroňů. Závodit se tedy dá i v členitějším terénu, trasa letu se dá operativně otočit podle směru větru a podobně.
Jedno z kol soutěže se vyhlašuje jako rychlostní.
Úkolem je co nejrychleji obletět jeden okruh.
Jaká jsou pravidla této soutěže?
Kolo se boduje takto:
Podrobné znění pravidel v češtině platné pro rok 2008 pro létání u nás si můžete stáhnout jako PDF soubor:
Reglement-RCS-GPS-Standard-V3.32-final-CZ.pdf
Myšlenka na létání přeletů na trojůhelníkové trati s modely vybavenými GPSkou
vzklíčila v hlavě Christophera Mächlera na podzim roku 2002.
Létání kolem dvou otočných bodů tak, jak se létá v kategoriích F3B a F3F, mu nepřipadalo atraktivní.
Let po trati kolem třech otočných bodů společně s dalšími závodníky,
podobně jako se to létá se skutečnými větroni,
mu připadalo zajímavější.
Problémy se sledováním vysoko letících větroňů těžko navzájem rozeznatelných a organizační potíže s pořádáním takové soutěže nedovolily rozšíření takového létání.
Až technický pokrok oživil myšlenky na pořádání takovýchto závodů. Na trhu se objevil miniaturní GPS přijímač s datalogerem a k němu už stačilo jen připojit vysílač, pilota vybavit přijímačem a počítačem PDA a SkyNavigator byl na světě.
Na jaře v roce 2003 už probíhaly první letové testy. Později byla vyrobena první malá série a závodění mohlo začít.
Začalo se závodit ve Švýcarsku, později v Německu a dnes se tyto soutěže létají i v České republice.
Viz SkyNavigator.
Pravidla
Historie létání GPS trojůhelníku
Plachtařská soutěž SkyNavigator Challenge
V tomto roce přichází organizátoři soutěží s nápade organizovat korespondenční závody - Online Contest. Tedy soutěžení na dálku se zasíláním výsledků – SkyNavigator Challenge. Pravidla se připravují.
Myšlenkou je umožnit:
- létat podle GPS kdykoliv
- létat podle GPS s libovolným modelem
- létat podle GPS sám nebo s místními soupeři
- létat když je pro to vhodné počasí
- létat podle GPS bez stresujícího napětí velkých závodů
Závodění by mohlo být uspořádáno ve dvou odlišných kategoriích. Na rovině tak, jak se létá dosud, tedy na trojúhelníkové trati, a na svahu.
Na svahu bude možné vytýčit i menší trojúhelník velikosti 200, 300 a 400 metrů. Na zvolené velikosti nezáleží, protože pro hodnocení je rozhodující celková prolétnutá vzdálenost. Lety započítávané do online závodů lze provádět kdykoliv a libovolně často. Vyhodnocení bude provedeno následovně:
Nejlepší výkon v prolétnuté vzdálenosti předchozího měsíce v obou kategoriích. Započítává se vždy nejdelší let.
Nejlepší výkon v prolétnuté vzdálenosti v aktuálním roce v obou kategoriích. Do hodnocení se přitom nebudou zahrnovat lety provedené v aktuálním měsíci.
Nejdelší vzdálenost ze všech letů každého pilota v obou kategoriích. Jednoduše se sečtou všechny zaznamenané lety každého pilota a vyhodnotí se celková prolétnutá vzdálenost.

