Létání s Ocelotem
Před bouřkou
Nečekaně se rozfoukalo, souviselo to asi vývojem bouřkové činnosti v okolí. Jak jsem zjistil, že fouká mezi pěti sedmi metry, kouknul jsem, odkud to jde, a vyrazil na svah.
Objev
Celou sobotu pršelo a na neděli to o moc lépe nevypadalo. Dopoledne se ale počasí nečekaně zlepšilo a dokonce se rozfoukalo. Jen ta teplota pět stupňů!
S Ocelotem na Ranou
Předpověď na pátek dává vítr severozápad, 7 m/s, v poryvech 11 m/s. Raná! Venku dopoledne poprchává, ale když kouknu do dáli dál od hor, vidím jasnou krajinu. Svolávám SLČS a ukecávám na podvečerní výlet na Ranou jen Jardu.
Ocelot školním modelem? Asi ne
Ocelot školním modelem?
Protože stále není kužel s dírou pro motor Ray na Cularise, domluvili jsme se s Mirkem, že ho začnu učit létat s mým modelem. Připravuji tedy Ocelota.
"Náhradní model"
V sobotu ráno foukalo na Ranou.
Už jsem chtěl burcovat kamaráda, že pojedeme s Foxíky na svah.
Ale hlodal červíček pochybností, jak se to vyvine. Blbě!
Stočilo se to k jihozápadu 
Ještě že jsem neburcoval. Už jsem viděl, jak sedíme pod boulí a nadáváme.
Kamarád na to, že "by se moc nestalo, určitě bychom měli náhradní modely a létali bychom s nimi".
A já si uvědomil,
že žádný "náhradní model" na svah místo velkého těžkého větroně nemám
a že už mi už mnoho měsíců zahálí v dílně pod stropem pověšený Ocelot!
Ocelot už v Zillertalu nepoletí
pátek 25.8.
Dnešní létání trvalo asi dvě minuty! A tak jsem se připravoval. Vše jsem dobil. Počasí jako z praku. Po 14 dnech poprvé fouká sever. Ne moc, ale 3 – 4 m/s to jsou a plné startoviště paraglidistů svědčí o tom, že to stojí za to. Chvilku jsem koukal jak startují a potom jsem si rozložil nádobíčko u „své“ lavičky.
Znovu s Ocelotem
čtvrtek 24.8.
Tak se nám to krátí. To byla moje první dnešní myšlenka. Pořád je bezvětří. Na pochody ideální, na svahové létání na nic. Vidíme tady vždycky jeden slet paraglidisty ráno nebo večer. Jinak nic.
Ivana na dnes naplánovala odpočinkový den. Respektive dopoledne nákup suvenýrů v Mayrhofenu, odpoledne kolo. Vzhledem k předpovědi počasí to navrhuji otočit, protože na večer je předpovídán déšť. Nakonec vypouštíme kolo a já sabotuji nákup suvenýrů. Dohodli jsme se, že já půjdu létat a Ivana na nákupy.
První letový den
středa 16.8.
Předpověď počasí na tento den nic moc: vítr S - kräftiger, föhniger, ve 2000 m 8-11 stupňů, regenschauer. Bude foukat, pršet a bude zima. Pro moji ženu to není nic dobrého. Já si z toho vybírám ten vítr. To by mělo foukat na jižní svah mezi lanovkami Pankenbahn a Finkenbahn.
Balím si teplé oblečení, Ocelota, vysílač a v jedenáct hodin opouštím ženu a šlapu Mayrhofenem k lanovce ma Penken. Ocelota mám přivázaného na ruksaku a vysílač v novém apartním pouzdru.
Ve dvanáct jsem kousek od horní stanice lanovky. Fouká přes deset metrů, prší a je zima. Oblékám všechno co mám s sebou. Musím počkat, až (a zda vůbec) přestane pršet.
Jedeme
sobota 12.8.
Zabaleno, naloženo. Na střechu se vešly i kola i Luňák. Ocelot je zavěšen vevnitř pod střechou.
Vždycky se to má zkusit!
Celý týden je krásně. Mírný větřík vysušuje meze, sníh už je opravdu jen na vršku Krušných hor a venku se dá být jen v košili. Závidím kolegům z klubu - důchodcům, kteří jsou denně na letišti a prohánějí tam po zimě svoje eroplány.
I dnes sedím v práci až do odpoledne a s lítostí pozoruji aktuální zpravodajství o počasí z Milešovky. Fouká vítr od jihu. Sice ne moc, 5 - 7 m/s, ale na polítání na Vitišce by to stačilo. Shodou okolností vezu dnes ženu na hory za spolužáky ze školy. Ale až večer a to bude po větru.
Druhé polítání více než po měsíci!
Venku je den jak vyšitý. Po obloze plují mráčky. Ani se nechce věřit, že na druhém konci republiky někdo bojuje s vodou.
Včera jsme den věnovali první společné vyjížďce na kole. Dnes jsem připraven jít létat. Už je to zase více než měsíc, co jsem byl létat naposledy. Ta zima byla opravdu dlouhá!
Zatím, co včera foukalo hodně a jízda na kole zpátky domů proti vštru byla dost nepříjemná, dnes je jen slabý větřík. Zkusím nový terén - Strážky.
První lítání!
Je sobotní dopoledne, v televizi běží olympiáda a venku za oknem to vypadá na pěkný slunečný den. Možná vyrazím ven. Dávám vše (vysílač, baterky v letadle, baterky do foťáku a kameru) nabít.
Po obědě stále pobíhám za okny a touha jít létat se střídá s pochybami. Teploměr na balkoně totiž ukazuje nulu. A já v duchu počítal tak s pěti sedmi stupni. Nula je o hodně méně! Ale ještě jsem letos nelétal a tak se rozhoduji, že přeci jenom vyrazím. Fouká od severovýchodu cca 4 m/s a tak volím Kozly.
Oslava státního svátku létáním
Je volný den - svátek. Po pěkném zážitku při včerejším létání máme s Martinem oba zájem si to dnes zopakovat. Jsme od rána v kontaktu přes maily. Sledujeme oba od rána údaje o větru na Milešovce. Ty jsou příznivé. Fouká tam od jihu 7 - 12 m/s. To by mohlo foukat i na Vitišce. Jdu se v půl deváté ven podívat, jak to na horách vypadá. Nad horami sedí rotor z mraků. V půl desáté na hory pro opar nevidím, ale v půl jedenácté už vidím hřeben Krušných hor zalitý sluncem. Jedeme! Sraz máme u nás. Pojedeme tentokrát našim autem.
Pesimismus a nakonec krásný zážitek
Já i Martin jsme si dnes vzali větroně už do práce, abychom mohli odpoledne využít každnou minutu světla. Předpověď počasí a pohled na náš tovární komín nám však moc nadějí nedávaly. Kouř nad komínem stoupal nerušeně kolmo vzhůru nějakých 300 metrů a hlásiče větru dávaly celý den 0 - 2 m/s. V pět odpoledne už žádnou termiku nechytneme a tak to vypadá, že to odpískáme a z práce pojedeme domů.
Těšil jsem se celý den ...
Celý den mi nad hlavou hučel vítr kolem továrního komínu. Těšil jsem se, až vypadnu z práce.
To snad ani není konec října!
Předpověď počasí meteorologům zase sedí. Fouká jihozápad a tak jedu z práce rovnou na Boule.
Na chvilku mezi dva deště
Počasí podle předpovědi na víkend vypadalo hůře než ve skutečnosti. Sobota i neděle byla většinou zatažená a trochu deštivá, ale daly se najít chvilky bez deště a mezi mraky se občas podívalo i sluníčko. Teplota vylezla na 15 stupňů a tak i mě chrhlajícího a věčně smrkajícího to vytáhlo v neděli ven.
Jel jsem po obědě jen na Boule. Jen co jsem vyjel od domu, začalo pršet. A docela hodně. Ale pokračoval jsem v cestě. Pod kopcem jsem ještě asi deset minut musel čekat, než déšť přestane.
První opravdu podzimní den
Po týdnech babího léta a bezvětří se dnes konečně rozfoukalo. Včera jsme byli na výletě na Lovoši a nehybnost vzduchu byla opravdu nevídaná. Poslouchal jsem Ruzyni a hlásili dohlednost 7 - 8 km. Z Lovoše nebylo dolů skoro nic vidět. A nehnul se opravdu ani lísteček!
Dneska konečně fouká!
Ocelota mám opět celý den v autě a tak mohu po práci zase rovnou na kopec. Celý den pofukuje a tak se těším, až před pátou dorazím na kopec. Pojedu zase na Pomník.
