Sobotní ráno
Už jsem to tu psal, jak se ranní akcí dá nastavit den. Dnes jdeme na výlet, ale já vylezl z postele už před sedmou a šel si zalétat. Zatím ostatní spí a já už mám zážitek!
Trénuji s Jakem akrobacii a medím si, jak mohu to, co jsme minulý týden létal v pěti metrech, zaletět těsně nad zemí. Tréninkem se mi letadlo pocitově zpomalilo, mám na řízení více času. Těžko se to popisuje. Je totální bezvětří a tak mohu zkoušet nožové lety a lety na zádech s křídlem nebo směrovkou v půl metru nad zemí a uvědomovat si, jak mohu let v pohodě korigovat, držím se v té figuře sto metrů. Souvisí to asi i s vysílačem. Jsem asi ve své podstatě pultový. Létám i palcovkou, ale ty jemné korekce mi s pultem jdou o hodné líp.
V páté minutě otáčím letadlo do půlpřemetu směrem k zemi a je mi hned jasné, že to nevyjde. Stačím jen stáhnout plyn a jdu domů lepit. Pýcha předchází pád!
Cestou domů z louky jsem přemýšlel, proč jsem o zem zavadil. A je to tím, že normálně během letu mi běží hlavou vteřinu předem, co udělám v příštím okamžiku. A tady jsem to plánování vynechal, nevím ale proč. Asi polevilo soustředění.
(zveřejněno na stránce Létání s Yak 54 od RC Factory)