Start vynesením na motorovém modelu

Tento způsob startu už téměř nikdo nepoužívá. Používal se v dobách, kdy se neúspěšně zkoušely aerovleky. Motorový model má připevněnu na hřbetě kozu, na které křídly sedí větroň. Přes křídla jsou přetaženy pásky, které drží po dobu vlekuvětroň na hřbetě motoráka. Větroň nemusí mít žádný mechanizmus pro vypínání a lze tak vynášet jakýkoli model.

Kdysi jsme to také létali. Já měl motoráka s desítkou motorem a nosili jsme na něm 3m větroň 1.6 kg. Kluci měli motoráka s 6.5-kou a nosili 2.5m větroně 0.8 - 1 kg. Startovali jsme z betonové dráhy.

Výkon motoru je potřeba hlavně na překonání valivého odporu podvozku nosiče při rozjezdu. Větší kola jsou v trávě velkou výhodou. Startuje se ze země. Piloti umístí větroň na hřbet motoráka a zapnou poutací pásky. Piloti stojí za vlečnou ve směru startu vedle sebe, aby se mohli domlouvat. Vlečná odstartuje. Pokud je větroň proti motoráku veliký, musí pilot větroně pomoci se řízením, případně řídí let sám. Létají se zpravidla velké osmičky. Po dosažení potřebné výšky pilot vlečné větroň vypne.

(zveřejněno na stránce Start vynesení na motorovém modelu)