Provedení náhonů kormidel 
Náhon směrovky
Začal jsem vrtáním dírek pro výstup lanek z trupu. Na trupu jsou k tomuto účelu nálitky. Bohužel jsem postupoval zbrkle. Nejdříve jsem vzal malý vrtáček a udělal dírku na správném místě. Pak jsem vzal rovnou vrták potřebného průměru. Protože však je nálitek bez výztuže, kus pryskyřice odprýskl.
Nastrkal jsem lanko dírkou do trupu a udělal oko u napínáku na straně serva. Stačí navléknout trubičku a na dvou až třech místech ji stisknout štípací částí kombinaček. Odměřil jsem lanko k páce směrovky a ustřihl ho (stačí na to obyčejné nůžky). Jen jsem ho pustil z ruky, lanko zajelo do trupu. Jsem klidný člověk, ale hned na začátku jsem se neudržel a s hlasitými kletbami jsem přemýšlel, jak lanko dostat zpět na správné místo (to jsem ještě nevěděl, co mě čeká). Do trupu dozadu není možné dosáhnout, natož strčit lanko do milimetrové dírky. Nakonec jsem díru nepatrně zvětšil, nastrkal do ní duši bowdenu tak, že jsem do této duše mohl strčit z prostoru kabiny zatracené lanko. Pak už stačilo duši vytáhnout a číhat, až se objeví konec lanka.
Udělal jsem oko u páky směrovky. Pokračoval jsem na druhé straně. Tentokrát jsem vrtal opatrně, ale nebylo to nic platné. V nálitku byla bublina a stejně ho kousíček ulétl. Však to nebude vidět, je to pod výškovkou. Volný konec jsem si tentokrát pojistil kolíčkem na prádlo.
Na druhém konci jsem udělal krátká lanka mezi servem a napínáky. Nejvíc jsem se navztekal při montáži napínáků, které jsou trochu schované pod příčkami v trupu a prsty se mi nějak do potřebného místa nevešly. Když jsem konečně chytil závit, zjistil jsem, že mám lanka v trupu zkřížená. Když jsem je otáčel, zase se mi jeden napínák rozpadl. Ale nakonec se vše podařilo a výsledek stojí za to. Náhon je lehký, směrovka chodí bez vůlí a na obě strany je vychylována plnou silou. Žádné prohýbání táhla.
Ještě bude třeba napínáky pojistit drátem, aby se za letu nemohly vyšroubovat.
Když jsem se vrátil z dílny, hned mi došlo, jakou jsem udělal chybu. Oka lanka jsem pojistil jen jednou trubičkou. Měly by být vždy dvě. Když jedna povolí, druhá spoj udrží.
Náhon výškovky
Výškovka je ovládána bovdenem. Bovdeny pro náhon výškovky jsou dva. Každý nahání jednu polovinu výškovky (jedno servo). V návodu je opět jen superstručné:
Bovdeny
Na fotografii je také vidět kousek dál v trupu další konzola, která stabilizuje polohu bovdenů. Z článku ani fotografií není jasné, zda je v trupu ještě nějaká další konzola ještě dále v trupu.
 |
Protože chci mít polomaketu kabiny, musel jsem serva posunout více
dozadu. Nemohl jsem tak použít původní lože serv a ani jsem ho nemohl
udělat tak dlouhé, aby se na něj vešla konzola pro uchycení konce bovdenů.
Kousek za servy mám příčku a na ní konzolku, kterou prochází konce bovdenů u serva. |
Stejně jako Jaroslav Suchomel i já udělal v trupu další uchycení táhel. Udělal jsem polopřepážku za centroplánem zhruba v polovině délky bovdenů.
Páky výškovky
Ve stavebnici jsou k výškovce dodány malé páky. Oproti bowdenům působí dost titěrně a hlavně jsou dost krátké. Raději mám delší páky, které umožňují instalaci náhonu s menšími vůlemi. Tak jsem si pořídil páky velké. Ty jsou možná velké příliš, ale k nim vhodná vidlička je dostatečně robustní a doufám, že mi v provozu umožní bezpečnou montáž a demontáž výškovky.
Problém je v tom, že vývod bowdenu z trupu je dost blízko výškovce a tak nemohu dát čep vidličky někam na konec páky ale jen do její poloviny. Tak se ještě duše bowdenu neohýbá.
Náhon klapek na křídle
Výrobce dodává k modelu páky z textitu.
Na vyznačeném místě jsem udělal do klapky zářez o šířce odpovídající tloušťce páky. Injekční jehlou jsem vydloubl balzu a vydlábl polystyrén z vnitřku klapky. Podle návodu mají být klapky v místě pák zpevněné, ale na žádné zpevnění jsem nenarazil. Páky jsem zalepil Purexem. Ten zaplnil vydlabaný prostor i otvory v patě páky. Pevnost uzlu se mi jeví jako dostatečná. Praxe ukáže.
Od páky je náhon proveden drátem 1.5 mm a na páce serva je domeček se zajištěním imbusem.
Pevnost ukotvení páky
Nechtěně jsem si vyzkoušel pevnost ukotvení páky v klapce. U vztlakových klapek jsem se rozhodl páky na klapce vyměnit (viz Změna náhonů vztlakových klapek) a tak jsem musel již zalepenou páku odstranit.
Zkoušel jsem ji z klapky vytáhnout kleštěmi, ale to bych spíš celou klapku zlomil. Zkoušel jsem opravdu velkou sílu. Nakonec jsem musel páku z klapky pracně vydolovat žiletkou.
Změna náhonů vztlakových klapek
Při montáži náhonů vztlakových klapek jsem použil dodané páky. Vztlakové klapky jsou však na rozdíl od křidélek zavěšeny na spodním povrchu a kinematické poměry byly při rozměru pák krajně nepříznivé.
Páka je krátká a její postavení vůči ose otáčení je nepříznivé. Při větší výchylce klapky dolů se zvětšovala neurčitost pozice klapky. Navíc nešlo využít celé dráhy serva.
Vyrobil jsem si tedy z textitu páky svoje. Jsou delší a páka je natočena asi o 20 stupňů. Tak mohu využít výchylky cca 60 stupňů za přijatelných kinematických poměrů
Na obrázku jsou kinematické poměry při různých polohách klapky dobře patrné.
Potíže s pákami serv
Po namontování serv do křídla jsem postupně na serva nasazoval páky. Serva jsou Hitec, ale na prostřední klapce mám Graupnera. Jeho páka se ukázala krátká. Tak jsem sáhnul do svých zásob, ale ouha. Delší páka nešla nasadit.
Nakonec jsem musel jet do Trmic do obchodu pro delší páky Graupner. Graupner má totiž o malinko větší průměr výstupní hřídele. Musel jsem koupit celou sadu i se silentbloky :-(
Co bych dnes udělal jinak
Když jsem vymýšlel náhony na klapky, byla mi u vnitřních klapek dodaná páka krátká. Viz Náhon klapek na křídle. Udělal jsem si svoje delší.
Dnes bych na to šel asi jinak. Páku bych u vnitřních klapek, které mají závěs na dolním povrchu křídla, dal nahoru. Docílil bych tak přijatelných kinematických poměrů i s krátkou pákou.
(zveřejněno na stránce Ovládání modelu)