Podzimní Raná - pátek
Jedu na Ranou na slet. Než jsem nanosil věci do auta, než jsem si ke kamarádovi zajel pro klíč od chatky a než jsem se vymotal z Teplic, tak bylo jedenáct.
Když vyjíždím na kopec nad Teplicemi a otevírá se mi pohled na Středohoří, není to moc optimistický pohled. Za Krušnými horami vzniká vlnové proudění. Nad horami napravo i nad Středohořím nalevo jsou pásy černočerných mraků.
Když přejíždím Středohoří, kupodivu z nebe nic nepadá. A nad rovinou kolem Loun už je jen vysoká oblačnost. Slunce nesvítí, ale létat se bude.
K bráně letiště přijíždím před třičtvrtě na dvanáct a před závorou vidím stát auta s Trutnovskou značkou. Na letišti není živáčka. Je mi to divné, protože kluci z Lipenců říkali, že vyrazí ráno. Ale vzpomněl jsem si, co musí všechno naložit a tak přijedou později.
Na ploše potkávám osádku automobilů - modeláři z Hostinného. Ptám se, zda už hledali nějakého strážného, ale na letišti prý není ani noha. V duchu si říkám to nám ta organizace pěkně začíná a doluji z telefonu čísla kluků, abych se dozvěděl kde jim je konec. Mezitím ještě volám kamarádovi a ten mi radí, jak otevřít bránu. Tak se dostáváme alespoň na plochu. Lipenečtí tvrdí, že už to mají jen kousek.
Za chvilku se z útrob aut a přepravních beden vylouply první větroně a vlečné stroje.
Petr Stejskal všechny obíhá a obzjišťuje, zda platí dříve nehlášené kanály. Budeme je mít u správcové Rané zablokovány pro sebe.
(zveřejněno na stránce Létání)