Večerní létání 
Létat se začalo až v sedm večer. Vedro je ale pořád stejné. Fox, který stál celou dobu na slunci, je celý rozpálený.
Dvě vlečné na sedm větronářů jsou úplně luxusní - vleká Jirka se svou žlutou "Vlečnou" a Rudla se svým novým big "Big Liftem".
Já si zase blbnu. Rychle dolů, nějaká obraty, průlet a přistání. Lety tak tři minuty.
Mám tu na to parťáky - Václava a Vašíka
kteří také se svými Foxy "nelétají termiku" 
Hned na začátku na nás huláká pan Drexler,
že jsme blbouni, že startujeme a přistáváme hned z kraje dráhy, kde je to kousek do řepky,
A že máme jít do poloviny dráhy. Ba to se Jirka za nás věechny ohrazuje:
"My tam ale nepadáme!"
Já si dávám na přistání záležet. Mám to na dnes jako hlavní úkol. Hned druhé přistání nalétávám na přistání pškně z výšky tak, jak se má a klesám na brzdách. Žádné plazení nad řepkou! Sestup reguluji přivíráním a otvíráním brzd a už se těším, jak podrovnám, budu vytrácet rychlost těsně nad zemí a nakonec brzdy přivřu abych mohl sednou úplně měkce. Sestup končím přesně na prahu dráhy, začínám tahat do přechodového oblouku a ŘACH! Éro je na zemi, zastavilo na metru a já tuším, že se muselo podle té rány minimálně vylomit kolo. Ale letadlo je v pořádku. Hambím se, ale Jirka mě uklidňuje, že nejsem první, kdo se tady z té strany při přistání takhle spletl. Prý to klame.
Létám dál.
Zkouším i nějakou termiku, když vidím Vlastíka, jak poletuje ve výšinách.
Další přistání už jsou jak mají být. Mezi lety moc času není. Ani na focení ani na filmování. Ale když vidím,
jak jde Rudla s Big Liftem na přistání a najednou zjišťuje, že mu nejde motor (nebylo ho slyšet v hluku motoru druhé vlečné)
a táhne Big Lifta těsně nad polem a tahá pořád víc a víc, tak lituji, že nemám po ruce kameru.
Ale asi bych stejně jako teď s napětím sledoval model, držel palce a očima ho přizvedával.
Big Lift mizí v řepce za řehotu všech okolo. Je to hodně daleko a řepka je po prsa!
Jako správný "paparazzi" si běžím pro kameru, abych si Rudlu nafilmoval,
alespoň když se utrmácený vynořil z vysokého porostu.
Model to přežil.
Místní pilně připsali Rudlu na seznam vyvěšený v boudě s nadpisem "Řepáci"
Končíme v půl deváté. Schováváme letadla pod plachty. Dávám si pivko, které jsem si před létáním odpíral, ale klidnému posezení brání komáři, kteří asi právě vstali a dali se do pilné práce.
(zveřejněno na stránce Babice 2009)