Po návratu 
Pro nás akce velmi zdařilá. Francouzi se od loňska stali více komunikativnější. Jak jsem se později dozvěděl, vesměs nevěřili, že i když jsme se přihlásili, že dorazíme. Ano, byl to kus cesty, ale co bychom pro svého koníčka neudělali.
Loňská komunikace se motala kolem takových těch obecných věcí, odkud jsme, co děláme a tak. Letos jsme z nich nemuseli moc páčit výborný recept na krevety, už se i vtipkovalo, ochotně se snažili automaticky překládat a vysvětlovat z francouzštiny do angličtiny cokoli, na co jsme koukali déle jak minutu. Byl velký zájem se přijet podívat na nějaké české akce. Hlavně rakouští a němečtí kluci. Tak jsem jim popsal Ranou a uvidíme.
Vincentovi se daří vždy plně obsadit jim pořádanou akci. A to už od roku 2006. Dokonce zájemců je více, proto už má limit 60 účastníků. Prý mu to má vcelku za zlé francouzská modelářská asociace, která na akce podobného typu není schopna dostat více jak do desítky účastníků. No za zlé, prý závidí. Přitom je akce plně samofinancována. Nic se za účast nevybírá, pohoštění na tři večery chystají sami účastníky pro jiné účastníky. Jsou zde dobrovolní sponzoři na drobné dárky, oficiální předměty jsou financovány s prodeje DVD.
Nevím jak je to se sledovaností či popularitou RETROPLANE ve Francii, ale diváků bylo tak akorát. Nějací byli, ale nebylo to tak, že by vysloveně překáželi.
Zajímavá je bilance nehod. Když budu počítat 60 účastníků, každý jeden model, tak celkem padlo na svahu 10 modelů, což mi přijde docela dost. Dva piloti se srazili ve vzduchu . V danou chvíli tam byli ale jen oni dva, jinak jsem napočítal v jeden moment i 14 modelů. Jeden zhučel na pláž neřízen (2.4GHz! nebo tak vytuhnul, že to vypadalo jako neřízené), jeden model padnul při startu, zbytek při přistání nebo ztrátě orientace na svahu. Otočka s větrem ke svahu a už to bylo.
Zatím se jen spekuluje, kde to bude příští rok. Není oficiálně nikde nic domluveno. Necháme se překvapit.
(zveřejněno na stránce Rétroplane 2011 - Normandie)