Sobota 
Nádherné ráno, podle předpovědi. Jak namalované! A takový byl i celý zbytek dne. Létalo opravdu kde co. Na svahu se dokonce udržel i Vincentův trojplošník. Neuvěřitelná konstrukce. Na večerní párty byl jako nejzajímavější model vyhlášen Willy Farner WF-7. Model se stavěl skoro tři roky a měl místo křidélek lankově překrucované konce křídel. Létal opravdu realisticky i v tom silném větru.
Loni na nás koukali, když jsme na Wasserkuppe v bezvětří startovali naše modely gumicukem. Jejich modely měly sice maketově provedené háčky, ale nebyly zcela funkční. Pár jedinců se ale úspěšně dostalo do vzduchu a hned bylo na fóru o čem diskutovat. Letos už tam byly připravené dva gumicuky! Jeden pro menší a druhý pro větší modely. My jsem si připravili novinku - starty sice s gumicukem, ale se dvěma běžci na koncích gumového lana. Na všechny velikosti modelů stačili dva běžci a dva startéři. Jen na Jindrova Kirbyho bychom rádi postavili dva a dva běžce, ale to se nekonalo, protože Kirby nakonec do Normandie nedojel. A to byla veliká škoda, protože to by byl ten vrcholný prožitek úplně všech, nejen pilota. Kdo nezná, u Libora Kolmana na stránkách najdete, 7m, 20kg. (viz Kirby Kite létá!)
Nesmím opomenout ještě jedno velmi zajímavé startovací zařízení. Bylo technicky mnohem složitější, potřebovalo stejně ne-li více obsluhujících, ale oceňuji snahu autora. Nikde jsem je na fotkách nezahlédl, možná jsem přehlédl. Jednalo se start s protizávažím přes systém kladek. Pánové postavili na kopci minivěž a z výšky cca 2 m spouštěli 10 kg závaží. Systém kladek tuto energii předal startovanému modelu. Vlastně byl proveden jen jeden start. Vincent a jeho 4 kg Musger Mg-12.
(zveřejněno na stránce Rétroplane 2011 - Normandie)