Abychom tomu správně rozuměli 
Při poslouchání předpovědi počasí v televizi, v rádiu nebo při jejím pročítání na internetu se setkáte s různými pojmy. Jak jim porozumět?
Předpověď je udávána pro různé polohy:
- nižší polohy . do 400 m n.m.
- střední polohy - od 400 do 600 m n.m.
- vyšší polohy - od 600 do 800 m n.m.
- horské polohy - od 800 m n.m.
Oblačnost:
| slovně | pokrytí oblohy oblačností v osminách | astronomický svit |
| jasno | 0 | 61 - 100% |
| skoro jasno | 1 - 2/8 | |
| polojasno | 3 - 4/8 | 31 - 60% |
| oblačno | 5 - 6/8 | 11 - 30% |
| skoro zataženo | 7/8 | 0 - 10% |
| zataženo | 8/8 |
Při sledování předpovědi počasí na internetu nebo při prohlížení matematického modelu na Medardovi se může jevit nadcházející den růžově. Polojasno nebo jasno slibuje sluníčko a kontrola oblačnosti matematického modelu vás v tom může ještě utvrdit. Ale ouha! Místo docela pěkného dne může být u vás kompletně zataženo a slunce neuvidíte celý den. Když si pozorně poslechnete předpověď počasí v televizi (třeba zpětně), tak se dozvíte, že někde hrozí inverze. A to je váš případ. Zatím, co jinde mají počasí podle předpovědi, u vás leží nad krajem inverzní oblačnost jako poklička. Bohužel tuto oblačnost předpovědní mapy neukazují a je tedy dobré podrobněji poslouchat slovní výklad meteorologa.
Viz také Značky pro zobrazení směru a síly větru.
(zveřejněno na stránce Pojmy)