Postup

Při pájení je třeba docílit dostatečné teploty, aby cín byl opravdu tekutý, dobré smáčivosti povrchu pájených ploch a zachovat přitom přiměřené tepelné zatížení pájených dílů.

Pájení se provádí ve dvou krocích:

• části, které mají být vzájemně spojeny se nejprve pocínují
• spojované povrchy se následně prohřejí nad teplotu tání použité pájky, která vzájemným slitím s přídavkem pájky z vnějšku vytvoří po ochlazení pevné spojení

Na smyčku páječky naberte trochu tavidla (krátce zapněte páječku s hrotem zapíchnutým do kalafuny) potom trochu cínu. Zapněte páječku a přiložte ji ke konci kablíku nebo pájenému spoji. Cín se rozleje a pocínuje povrch.

Pocínujte i druhý kablík.

Naberte trochu tavidla a cínu. Přiložte spojované díly k sobě, zapněte páječku a přiložte ke spojovaným dílům. Cín se mezi nimi rozleje.

Nepohybujte se spojem tak dlouho, dokud cín nezatvrdne. Správně provedený spoj má kovově lesklý vzhled.

Cín se musí pěkně rozlít po pájených dílech. Mezi každým letováním namočte hrot páječky do tavidla.

Při dlouhém zahřívání spoje (více než 10 až 20 sec) klesá mechanická pevnost spoje.

Hrot na pistolové pájce utírejte do mokré houbičky, aby byl pořád čistý a provedli jste tak spolehlivý spoj, který nebude zatížen spálenou kalafunou.

Zbytky tavidla by se měly odstranit. Jde to lihem nebo technickým benzínem. Kalafuna na rozdíl od některých jiných tavidel nepůsobí korozivně, a tak to není nutné.

Při pájení perem pájecí stanice je jednodušší udržet správnou teplotu, pájecí stanice se sama stará. Na prvních spojích se snadno zjistí, jaká je potřebná doba prohřívání spoje. Bývá to 1.5 až 3 sekundy. Pokud je třeba nahřívat spoj výrazně déle, příčinou je malá hmota hrotu, jeho nízká tepelná kapacita, nebo malý výkon páječky.

Doporučená teplota pro pájení: na to není jednoduchá odpověď. Pro pájení olovnatým cínem 60:40 lze použít strategii začít na teplotě 260 °C a podle výsledku pájení ji zvyšovat. Je rozdíl jestli pájíte něco titěrného nebo většího. Ne velké věci je samozřejmě správným řešením použít větší hmotnější hrot s větší tepelnou kapacitou. Vyšší teplota není pro součástky nebezpečím, lepší je vyšší teplota po krátkou dobu, než nižší teplota s nutností dlouhého ohřívání. 350 °C je teplota pro rychlé pájení s malou telenou zátěží pro pájené součástky. Praktici se pohybují v rozmezí 320 °C až 370 °C.

Tady je pájení v čase 6:45 dobře vidět:

(zveřejněno na stránce Postupy při pájení)