Setkání obřích modelů - Nesvačily 
Po pečlivém studiu všech dostupných informací o počasí na jihovýchod od Prahy se vydáváme na cestu směr Benešov. Cestou se trochu vytrácí můj optimismus, protože co chvíli projíždíme silné dešťové přeháňky. Ale za Prahou už neprší a tak už jen studuji, jak moc se ohýbají stromy větrem. V poledne přijíždíme na zpola zaplněné parkoviště na letišti Benešov - Nesvačily.
Neprší, ale fouká docela silně přes dráhu. A je zima. Během 15 minut jsme na sebe navlékli všechno, co jsme měli s sebou.
Na akci mě přilákal seznam přihlášených pilotů a modelů zveřejněný na Modelářství.cz. Několik modelů je pro mě srdeční záležitost a tak mi těch 150 km tam a zpět stojí za to.
Jedním z nich je tento obří Blaník:
Je to první Blaník, u kterého vidím realistický plechový potah. Model je postaven opravdu maketově. Překvapilo mě, že na pylonu je ZDZ 50 ccm.
Jiné modely mě nadhchly, až když jsem je viděl ve vzduchu. Například tenhle Hercules:
Stoprocentně realistický let a i ten zvuk čtyř elektromotorů se k letadlu hodil. Tohle letadlo bych rád viděl létat někdy v podvečer za bezvětří. To musí být opravdu krása!
Dalším strojem, na který jsem byl hodně zvědavý, byla známá Aero 145. Tu jsem tady viděl poprvé v letu a nadchla mě i ve vzduchu:
Další model, který mě nadchnul byl nádherný Hurricane. Opět realistický let. Litoval jsem, že není více světla, aby bylo možné pořídit nějaké pěkné fotky tmavě kamuflovaného stroj za letu.
Některé modely a jejich piloti mají pro mě kouzlo stylem svého létání. Jedním z nich je Ivan Čáni, který vodí své modely s velkou elegancí. Na jeho let se vždy těším.
Další srdeční záležitostí je pro mě Luňák. Zde v podání Václava Janka:
Ten Čániho Luňák v opředí vypadá jako drobeček, ale má přes 4 metry!
Škoda že neletěla Mrkev Jindry Stejskala.
Na vleku Luňáka mě překvapilo, jak i takový silný a velký model jako je Helmerův Jak 12 (4 m, motor 210 ccm) měl problém Jankova Luňáka (7.15 m, 25 kg) roztáhnout.
Na setkání obrů bylo krásných letadel více. Třeba tento Tempest:
Samozřejmě zde byli naši špičkoví akrobati se svými obry. Ale na těch není co fotit. Ti se musí vidět létat.
Čekal jsem na let Z-50ky:
Ale nakonec ji její pilot Zdeněk Hůlka ze stojánky odtáhl.
Stejně tak jsem se nedočkal letu Blaníka, kvůli kterému jsem přijel.
Krásný vlek předvedli piloti s velkým bílým Piperem a tímto VSO-10:
Velké větroně představují i nemalé fyzické nasazení. Zvedat a přenášet 10, 15, 20 kg dá zabrat zádům. Ono vůbec šachování s obry není legrace. Když se člověk koukne dozadu do tábora pilotů, uvidí takovéto a podobné přepravní prostředky:
K vidění byly samé zajímavé modely. Některé jsem pro všeobecno známost ani nefotil. Hlavně mě ale mrzly ruce a tak jsem s focením trochu lenošil.
Akce začala ve 12 hodin a zkončila kolem 18. hodiny. Vstupné jsme platili 50 Kč za osobu, auto bylo zadarmo.
Navštěvnost asi trochu ovlivnilo počasí, ale byly chvíle, kdy se po celé délce zábradlí nedalo dostat do pěkného výhledu. Takže lidí asi přijelo dost.
Jako zázrakem nepršelo, ale vítr byl opravdu nepříjemný. Pilotům ztěžoval život a i když bylo nějakých 12 stupňů, byla zima a všichni oblékali co mohli. I kulichy jsem viděl.
Tradičně je zde příjemné ozvučení a dobrý komentář. Létalo se a pořád bylo na co koukat. I zázemí bylo dobré - jíst a pít bylo co. Jen piloti srocující se do hloučků před diváky trochu kazí dojem. Není přes ně vidět startující a přistávající modely. Ale jinak příjemná pohodová akce.
Letiště Benešov má hodně aeroplánů a tak si diváci mohou prohlédnout i velká letadla a mohou je sledovat i během hustého provozu. Byla možnost i vyhlídkového letu za příznivou cenu.
(zveřejněno na stránce Setkání obřích modelů - Nesvačily )