Nedostatečná rychlost po vzletu

Po odlepení modelu od země je třeba nechat model nabrat bezpečnou rychlost letu a potom teprve přejít do stoupání. I když je motor dostatečně výkonný a umožňuje krátký rozjezd po zemi a okamžité strmé stoupání, může vás převapit pokles výkonu motoru nebo jeho vysazení.

Podívejme se na následující případ:

Takováto nebo podobná situace bývá k vidění třeba u menších setových modelů. Často se potom majitel takového modelu ptá na diskuzních fórech, proč ho letadlo neposlouchá, nebo jak zlepšit účinnost kormidel.

Pilot tohoto modelu se snažil nejdříve o vzlet po větru. Vzhledem k tomu, že motor nedisponuje u tohto modelu přebytkem výkonu a parašutista pod ním zavěšený je opravdu těžké břemeno (RC parašutisté váží běžně 1.5 kg!), skončil tento pokus poškozením podvozku.

Druhý pokus zachycený na videu už byl šikmo proti větru. Už několik sekund po vzletu je letadlo nakláněno bočním větrem na levou stranu. Pilot kontruje křidélky a zároveň tahá. Buď instinktivně nebo se chce dostat do bezpečnější výšky. Letadlo letící na malé rychlosti tak postupně padá z křídla na křídlo až let končí v zemi. Rozeberme si to podrobněji.

Video v čase 0:30 - model se začíná naklánět v poměrně strmém stoupavém letu na levou stranu.
0:31 - pilot dává kontra křidélka a drží stále přitaženo. Výchylka směrovky tlačí nos letadla ještě více k nebi.
0:35 - se stále přitaženou výškovkou se model dostává do režimu podobnému visu. Velmi malá dopředná rychlost, nos letadla směřující k nebi, ale kupodivu poslouchá povel křidélek a začíná se překlápět na pravé křídlo.
0:37 - změna náklonu je tak rychlá, že pilot nestačí reagovat přesunem křidélek do neutrálu a letadlo překmitává do opačného náklonu. Pilot stále drží přitaženo.
0:38 - pilot reaguje plnou levou výchylkou křidélek, výškovku drží stále přitaženou.
0:40 - letadlo se začíná přetáčet na levé křídlo, pilot poučen včas vrací křidélka do neutrálu. Kinetická energie došla, model začíná přepadávat na nos. Kormidla fungují, protože jsou ofukována motorem běžícím na plný plyn.
0:44 - osa trupu se dostává do vodorovné polohy. Model "stojí" na levém křídle. Pilot stále drží výškovku v poloze nataženo.
0:45 - model se začíná pohybovat směrem k zemi a nabírá rychlost.
0:48 - pilot pustil výškovku, ta je v neutrálu.
0:51 - pilot razantně přitahuje a letadlo přechází do vývrtky. 0:57 - náraz do země.

Ten záběr je zpomalený. Celkem to trvalo 7 vteřin. Doba dost dlouhá na nějakou adekvátní reakci. Zkusme si projít záznam znova a říci si, co se dalo dělat.

0:30 - tato fáze neměla nastat. Pilot měl nechat model rozjet po zemi nebo přechod do stoupání provést jemněji. Když to nešlo na trávě, nabízela se asfaltová dráha, která by umožnila bezpečný rozjezd i při menším výkonu motoru.
0:35 - pilot měl minimálně přestat tahat. Ale v této fázi ho lze pochopit. Ve směru letu jsou zaparkovaná auta. Jedná ve stresu a nechce padnout mezi auta.
0:44 - osa trupu se dostává do vodorovné polohy. Model "stojí" na levém křídle. Model směřuje do volného prostoru a má i docela velkou výšku. Následovat mělo nasměrování modelu do sestupného letu, aby nabral rychlost.
0:51 - jestli pilot nazareagoval předtím dobře, teď měl druhou šanci. Měl model "nechat letět" a netahat, zřejmě by nabral rychlost a později by mohl stoupat. Taky mohlo přijít stažení plynu a přistání do terénu před sebe. Razantní přitažení výškovky je instiktivní zásah do řízení vedoucí ke katastrofě.

U bezmotorového modelu vznikne takováto situace příliš slabým hozením modelu nabo hozením modelu moc nahoru.

(zveřejněno na stránce Rychlost při vzletu)