Elektrovětroně

Elektrovětroně mají ještě dvě podkategorie. Jednu bych nazval větroně s pomocným motorem a hotlinery. Hotlinery se od ostatních větroňů s pohomem elektromotorem se liší větším zatížením a tím i o dost rychlejším letem.

Let větroně s pomocným motorem probíhá zpravidla tak, že model v motorovém letu nastoupá 100 - 200 m a s vypnutým motorem potom létá jako běžný větroň vytažený do výšky gumicukem nebo navijákem. Modely se podobají běžným (termickým) věroňům. Řízeny jsou buď směrovkou a výškovkou, nebo mají řízena i křidélka.

S hotlinerem se let podobá spíše létání s motorovým modelem. Strmá stoupání s přebytkem výkonu motoru a průlety na velké rychlosti. Řízeny jsou křidélky a výškovkou. Modely typu hotliner nejsou kvůli svým letovým vlastnostem vhodné pro začátečníky.

Mezi větroně s pomocným motorem lze zařadit i makety a polomakety skutečných větroňů. I motorový pohon lze v tomto případě vyřešit maketově a to do trupu zaklápěným pylonem. Je to však řešení poměrně nákladné. Proto to mnozí řeší jednoduše umístěním motoru do špice modelu a sklopnou vrtulí. Sklopená vrtule není v klouzavém letu z větší vzdálenosti vidět.

(zveřejněno na stránce Kategorie modelů poháněných elektromotorem)