Křídlo 2
Na dnes jsem si naplánoval udělat vše, co vyžaduje práci s pryskyřicí.
Na stojanové vrtačce jsem vyrtal díry pro trubičky zpevńující díry pro upevňovací šrouby křídla. Málem jsem si přitom propích křídlo vrtákem. Když jsem si křídlo rafičil pod vřeteno, nezajištěná páka vřetena se převáhla a vřetěno (samozřejmě i s vrtákem) se rozjelo dolů. Rána a vrták se zastavil centimetr od povrchu křídla. Neštěstí zabránilo jen to, že koule na konci páky vřetene bacila do křídla. Už mám v křídle ďůlek!
Uřízl jsem z hliníkové trubičky kousky potřebné délky (pilka na železo, pilniky) a zalepil je do křídla pětiminuťákem.
Dremelem dělám hranatý otvor skrz křídlo pro vypouštěcí kolík. Dost dlouho váhám, kam ho dám. Na výkrese je kóta 25 mm od koncového obkouku, ale připadá mi, že je kolík moc daleko od konce křídla. Úchop mi vychází pohodlně na poslední články prstů. Neměl bych ale křídlo držet zaklesnuté až za druhé články prstu?
Rozměřuji si na uhlíkové tkanině tvar výztuh. Tkanina je přelepena páskou, na tu se nakreslí obrysy, nůžkami se vystřihnou jednotlivé výztuky, tkanina se prosytí a nanese na křídlo. Pořád na té pásce. Jsem zvědav, jak to půjde.
Ohýbám podle výkresu strunu z ocelového drátu, která bude sloužit jako zámek kabiny, a boduji ji vteřiňákem do správné polohy z rubu kabinky. Tady je třeba aktivátor. Bez toho bych drát musel držet alespoň hodinu!
Rozmíchávám 3 ml pryskyřice a stěrkou prosycuji na igelitové podložce všechny výztuže. Prosycené je nanáším na spoje pásnic, na místo vypouštěcího kolíku a přes drát v kabince. Vše přelepuji tenkou plastovou lepící páskou.
Jediný problém, na který jsem narazil bylo, že trubičky na horní straně křídla narušují jednoduchý tvat povrchu křídla a tkanina měla snahu se krabatit.
(zveřejněno na stránce Stavba)