Moje zkušenost
Jezdil jsem po Praze několik měsíců v roce 2012.
V podstatě se můj pohyb Prahou držel schématu: ráno nejkratší cestou do práce, odpoledne co nejdelší cestou z práce domů.
Jsem z Teplic na severu Čech a jsem zvyklý, že řidiči ve svých autech v ulicích města mezi sebou závodí. Cyklista je pro ně taky nepřítel, zvláště když jim na některých úsecích ucpaných ulic ujede. Praha by se zdála z tohoto pohledu jako ještě horší, větší město, větší provoz, větší zácpy, větší agresivita.
Byl jsem však příjemně překvapen. Řidiči trpělivější, k cyklistovi ohleduplnější. Přičítám to tomu, že jsou Pražáci více smíření s pomalým pohybem v zácpách.
Další příjemnou zkušeností je existence cyklistických stezek a celková "průjezdnost" Prahy na kole. O tom se Tepličákům může jenom zdát, ti ještě roky budou ztrácet diskuzemi s naším starostou Kuberou.
Co mě zaskočilo je chování cyklistů na stezkách - hlavních tazích Prahou, zejména na A2 - Vltava pravobřežní. Tam mi připadá situace stejná jako je na silnici v Teplicích. Nervózní cyklisti jedoucí po stezce, kde se motají jiní, jedoucí "na krev", riskující srážku s jiným cyklistou nebo pěšákem. Mě taky štvou lidi, kteří se motají v cyklistické stezce v místě, kde to mám tak pěkně rozjeté, ale beru to jako úkaz, něco jako řidič, když stojím v zácpě. Když stojí na náplavce autobus turistů před vstupem na parník a blokují celou náplavku, žádným těsným rychlým průjezdem to nevyřeším. Maximálně někoho trefím a nabiju si ústa.
Celkově je tedy moje zkušenost z ježdění po Praze kladná.
(zveřejněno na stránce Jezdím po Praze)