Technické podmínky

GPS systém funguje díky satelitům na oběžné dráze. GPS přijímač potřebuje pro určení polohy na družice vidět.

Čidlo GPS obsahuje čtvercovou anténu, ta by měla na modelu směřovat směrem vzhůru a nemělo by jí nic stínit. Stínit mohou kovové předměty jako motor, spojovací trubky křídla, táhla z ocelových lanek, díly podvozku, akumulátory a podobně. Stínit mohou uhlíkové díly, pásky, dráty, kompozit s uhlíkovou tkaninou. Signálu naopak nevadí plasty, skelný laminát, dřevo v malé tloušťce. Stínit mohou i potahovací folie nebo laky s významným podílem kovového pigmentu.

Je jedno, jak je anténa a celé čidlo "koukající" kolmo nahoru natočeno kolem svislé osy. Směr pohybu se neodvozuje z jeho polohy vůči modelu, čidlo nemá žádný směr "ve směru letu".

Za běžného provozu chvilku trvá, než se čidlo aktivuje. Přístroje se mohou i výrazně lišit, některý to zvládne rychle, některému je třeba dát i minutu po zapnutí, než začne fungovat.

S modely letadel se běžně létá na volném prostranství, kde je výhled na družice dobrý. Pokud se GPS přijímač ocitne třeba v lese, jeho přesnost klesne z 1.5 metru třeba na 15 metrů. V budově nebude GPS fungovat prakticky vůbec. Z toho plyne podmínka, že při montáži GPS do modelu je třeba při zkoušení systému s GPS vyjít z dílny ven pod oblohu. Pokud chcete vyzkoušet indikaci směru pohybu, nestačí model jen natočit do nějakého směru, musíte s ním začít pohybovat, třeba s modelem v ruce jít nějakým směrem a je jedno, kam kouká předek modelu.

Přesnost, kterou udává prodejce, je přesnost maximálně dosažitelná. Jak bylo popsáno výše, může přesnost podle podmínek příjmu klesnout.

(zveřejněno na stránce GPS)