F/A-18 Hornet - První let

Sobota, letadlo skoro dodělané, rád bych ho zkusil v letu, ale venku mlha, dohlednost tak 150 metrů a hlavně směrem nahoru nebylo vidět víc jak 50 metrů. Ještě jsem si to včera zkomplikoval zalepením pák křidýlek blbým lepidlem, tak jsem to musel předělávat a počkat, až lepidlo vytvrdne. Dopoledne pryč a před obědem jedu pro vnučku a nastane mi jiný program. Tak jsem v duchu zálet Horneta odsunul na neděli.

Po obědě šla babička s vnučkou spát, mohl bych ven, ale dohlednost se ještě snížila, deka nad naší vesnicí lízala vršky stromů. Když holky vylezly z postele, nastalo hraní, honění, kreslení atp. Před čtvrtou najednou vidím, že se mlha zvedla. Vnučka nevnučka, babička nebabička, musím ven zkusit nový stroj. Popadl jsem letadlo a za pět minut už stál u nás na louce na křižovatce a vrhal F18 směrem k výšinám!

Letadlo ještě nemá dokončenou povrchovku, mě ale zajímalo, jak to poletí a taky případně jsem chtěl mít prostor pro nějaké dodatečné úpravy, kdyby bylo třeba. Váha před odchodem z dílny ukázala necelých 650 g, k vyvážení stačil posun akumulátoru. Pro posouvání baterky dopředu i dozadu je v trupu místa habaděj.

Když jsem přišel na louku, vyděsil mě stav terénu. Louka úplně zmrzlá a ty drny, na které mělo letadlo na konci letu jemně dosednout, byly zmrzlé, tvrdé jako hroudy v oranici. :-/

Odhod a okamžitě potom několik vteřin páčkování a bušení srdce. Hodně mi to točilo doleva, na šáhnutí na trim nebylo v tu chvíli čas, pořád jsem byl blízko země. Křidélka přetáčela letadlo silně do levého náklonu a výškovka hrozně natažená. Když letadlo letí po odhodu po dvou třech vteřinách skoro na zádech a je dva metry nad zemí ...

Po chvilce kvrdlání kniply jsem se konečně odpoutal od země a ve výšce dostrkal trim křidélek a výškovky do polohy, kdy letadlo letělo trochu rovně. Pro vodorovný let stačí třetina plynu, na plný plyn se to hezky rozjíždí a stoupe kolmo nahoru. A to mám starou nafouklou baterku!

Při rychlejším letu je letadlo hodně citlivé na křidélka a budu muset zmenšit jejich výchylku. Mám na nich skoro 100% S charakteristiku, ale i tak je řízení nepříjemně ostré.

Po vytrimování letadla a uklidnění letu je pro mě největším problémem špatná viditelnost. Letadlo letí rychle, rychle se vzdaluje, tři sta metrů uletí model za chvilku. A když je málo světla a tak silný zákal, snadno člověk poplete polohu letadla.

Na malém plynu nebo se zastaveným motorem letadlo zpomaluje, zpomaluje a potom najednou se ve vzduchu zastaví a padá pomalu na plocho dolů jak list papíru. Není to vývrtka, nevypadá to jako vývrtka! Po přidání plynu letadlo vystartuje dopředu, zase začne letět.

Na plný plyn letadlo letí rychle, po přitažení stoupá pěkně do výšky jako opravdové proudové letadlo. Průlety okolo sebe jsou parádní. Na plný plyn je letadlo dost hlučné, slyším ozvěnu z okolních lesů, neměl bych sousedy trápit moc často. Na horizontální let mi stačí třetina plynu, na půl plynu letí letadlo realisticky svižně. Do ostřejších zatáček musím plynem dost přitopit. Šest minut, které jsem si nastavil na vysílači uběhlo rychle a radostně.

Přistávání jsem se bál kvůli té zmrzlé zemi. Drny opravdu jako kámen! Nakonec se to vyřešilo samo. Letadlo při podrovnávání pořád zpomaluje, rychlost klesne opravdu hodně a potom jako kdyby ho zachytila nějaká síť, zastaví se a spadne. Na videu to je dobře vidět.

(zveřejněno na stránce První let)