Relax

Ani jsem nestudoval předpověď počasí a hodil jsem ráno Blada do auta. Uvidíme, jak se den vyvrbí.

A vyvrbil se krásně. Slunce, mírný větřík, čirý vzduch - hory jsou skoro na dosah.

Jedu pro ženu a navrhuji, že cestou zastavíme na louce u Modlan a já si chvilku zalétám. Žena má ale jiné plány. Pojedeme k Hypernově, ona půjde nakupovat a já si mohu létat, jak se mi zlíbí. Vždyť jsem říkal, že tam chodím létat. Ještě lepší!

Poletuji nad stejným místem jako vždy. Jen musím odejít na západní stranu trávníku, jinak bych nic proti ostrému rudému slunci nic neviděl.

Cítím se při řízení zase o něco uvolněnější. Už jen u směrovky používat jemnější výchylky a budu spokojen. Nechávám model mnohem více letět a obraty se potom snáze provádějí.

Po deseti minutách létání přichází tři cikánští mládenci a začínají otázkou: "To jste koupil v Hypernově?" Udivilo mě, že nezačali otázkou na cenu. Ale hned na to slyším: "Kolik to stojí?" :-) Nejdříve mě připadalo, že budou než otravní, ale nakonec jejich otázky byly docela zajímavé a věcné. Když chtěli vidět, zda mohu létat i výše, nastoupal jsem asi do dvaceti metrů a potom se staženým plynem roztroubil model kolmo dolů. Při mírném přitažení a přidání plynu mě opustila vrtule a snesla se někam do blízkého křoví. Kluci ji ale hned našli. Jen další gumička je v čudu. Budu si muset koupit další a nějaké tvrdší.

Létám necelých 20 minut, ale motor najednou vypnul. Aha. Mám nastaveno vypnutí při poklesu napětí. Přitom motor stále pěkně táhne.

Dávám model na nabíječku. Stačím nabít jen 100 mAh a žena už je tady. Spokojená a já taky spokojený.

Jedeme dom. Ještě že jsem ten model ráno naložil! Pěkně jsem se odreagoval.

(zveřejněno na stránce Letání)