Vrátil jsem se z dovolené a prohlížím 
Vybaluji věci z dovolené z kufru.
Souběžně s tím už běží počítač v kumbálu
a já přesunuji soubory z paměťových karet z foťáku,
stahuji natočený materiál z pásek z kamery a přitom už prohlížím co jsem nafotil a co jsme natočil.
Žena mě od toho stále vytrhuje: "Ukliď si to tady! Nedá se tu projít!" nebo "Proč je ten stativ v kuchyni na lince?"
Mám rád ty okamžiky, kdy vidím záběry poprvé na pořádné obrazovce, to napětí, zda se "ta neopakovatelná fotka" povedla ostrá, zda "ten pěkný záběr" nebude rozklepaný.
I když jsem jel jen s jedním kufrem a musel jsem vážit, co vzít a co nebrat, přibalil jsme do kufru stativ. Stativ jsem několikrát během dovolené použil, ale většinou jsem filmoval z ruky, protože brát ho s sebou třeba na večerní procházku mi připadalo nevhodné. Už takhle jsem vypadal jak pošuk, když jsem táhnul dvě brašny, jednu s foťákem a jednu s kamerou.
Když teď vidím záběry pořízené ze stativu a záběry točené z ruky, uvědomuji si ten propastný rozdíl. Ty ze stativu jsou jak z kamery o třicet tisíc dražší. A to mám při točení z ruky klidnou ruku! To jsem věděl už předtím, že nehybnost kamery zajištěná stativem tolik kvalitě pomůže, ale teď, když si poslední záběry prohlížím, roste ve mě odhodlání stativ využívat ještě více. I za cenu té oběti, že ho budu muset táhnout s sebou, že ho budu muset rozložit na místě, kde mi to dříve připadalo nevhodné.
Také zjišťuji, že stativ, který mám, někdy neslouží dobře. Například jeho vodováha ne vždy zajistí správné ustavení stativu, je moc titěrná. Musím potom rovnat horizont v editoru a to jde jen u statického záběru. A také by mohl být masivnější. Za silnějšího větru se znatelně chvěje.
Obdobné problémy mám se stativem a fotoaparátem. Některé fotky v podvečer nebo brzy ráno jsou z ruky udělat jen se zvýšeným ISO, ale to fotku znehodnocuje šum. Ověřil jsem si to na snímcích, kde jsem využil jako stativ zídku či skálu a fotku udělal s nižším ISO a delším časem. Ty fotky jsou o poznání lepší.
Takže příště stativ, Stativ, STATIV!