Sonda

Přemýšlel jsem, jak zajistit nastavení nuly, vůči čemu. Ať je obrobek ze dřeva nebo z pěnového materiálu, je těžké najet opakovaně povrch nebo roh takového dílu. Inspiraci jsem získal u kamaráda Pavla Dvořáka. Ten ukazoval, jak program ioSender, kterým i já ovládám svůj stroj, umí najet na střed otvoru. Ukazoval to na ložisku.

Napadlo mě použít ložisko jako sondu pevně zabudovanou v přípravku, do kterého budu upínat obrobek.

Polohu polotovaru vůči přípravku zajistí osazení.

Tomu přípravku říkám pravítko, protože vypadá trochu jako pravítko, do pravítka je vloženo ložisko s průměrem vnitřního kroužku 15 mm, do toho kroužku se vejdou všechny průměry fréz, které používám. Pravítko vkládám do výkresu obrobku a při programování v modulu CAM umísťuji počátek souřadnic na střed toho kroužku, a na vršek toho kroužku.

Když během obrábění měním nástroj, když používám frézy různých průměrů a délek, nebo když nástroj zlomím, muhu opakovaně najet nulu na ten kroužek.

Pravítko upínám ke stolu rovnoběžně s jednou osou stroje, v mém případě Y. I to lze opakovaně zařídit. Takže i když přípravek i obrobek uprostřed obrábění sundám ze stolu, po opětovné instalaci na stůl mohu pokračovat s potřebnou přesností.

(zveřejněno na stránce Obrábění z obou stran s upínáním v loži)