Sony FDR X3000 
K pořízení kamery Sony FDR X3000 jsem spěl několik let. Jako první "sportovní" kameru jsem kupoval kameru Contour. Tenkrát byla GoPro nekřesťansky drahá, relativně mnohem dražší než je dnes, neexistovaly žádné její čínské klony, nebyla jiná taková kamera, která by uměla točit v HD rozlišení. Existovala ještě kamera Sony, profesionální nástroj za desítky tisíc a jinak nic. Až se objevily kamery Contour, kamery, které už bylo možné přilepit na auto, letadlo, model letadla. A to byl tehdy můj cíl: filmovat z modelů a z letadel s kamerou umístěnou mimo kabinu. Kamera Contour se na modelech hodně nalétala (například filmeček) a lepil jsem ji i na křídlo ultralajtu (například filmeček).
Kameru jsem používal i pro točení v rodině nebo s kamarády na kole a na lyžích a tam se projevovala její největší síla - promyšlená ergonomie. Kameru jsem mohl mít na přilbě a aniž bych na ni musel kouknout a kontrolovat ji, mohl jsem za jízdy nejen spustit záznam a záznam zase zastavit, ale dokonce kameru vypnout a zase zapnout, vše jen po hmatu, třeba i v lyžařské rukavici a po sluchu. Když jsem potom pořídil GoPro, stávalo se občas, že jsem nevěděl, v jakém stavu kamera je a musel zastavit, podívat se, napravit to a potom jet dál. Čínské klony GoPro jsou na tom ještě hůře, nepípají tak jako GoPro a Contour, jejich LEDky nejsou na slunci tak dobře vidět. Mnohokrát jsem vzpomínal na jistotu ovládání Contourky!
Když se objevil na trhu typ FDR X3000 od Sonyho s optickou stabilizací a viděl jsem princip ovládání kamery, začal jsem o kameře přemýšlet. Potřebuji kameru, která bude spolehlivě natáčet, bude poskytovat koukatelný obraz i za chůze, nebude mě svojí obsluhou zatěžovat. Koukal jsem i na GoPro Hero6 Black, její elektronická stabilizace obrazu funguje taky suprově, ale ergonomie Sonky zvítězila. Pro hrálo i to, že náhledový displej není jako u GoPro součástí kamery a kontrola záběru na ovladači přidělaném na zápěstí je efektivnější.
