image image image

Hodnocenístálý odkaz / permalink

06.01.2008
Model Siesta od firmy Topmodel CZ jsem testoval pro časopis RC modely. Protože ne všechno se do časopisu vešlo a také protože ne vše lze otestovat v čase vymezeném pro napsání recenze, najdete tady pokračování testu, který vyšel v časopisu RC modely 1/2008. image
image
Letové vlastnostistálý odkaz / permalink
30.06.2008

Model se jeví jako hodný a i méně zkušený pilot s ním nebude mít problémy.

image

Zálet modelu, pokud jsou výchylky a těžiště podle návodu, neskrývá žádné nebezpečí. Model lze snadno zaklouzat hodem nad louku bez použití motoru a osahat si tak citlivost kormidel a případně ho dotrimovat.

Nezkušeného pilota může překvapit přechod do motorového letu. Model výrazně akceleruje a ve větší rychlosti může být pro nepříjemně ostrý na výškovku. Čím silnější pohon, tím je tato vlastnost výraznější. Pokud ale pilot přejde řádně do stoupání a vzdálí se od země, nebude mít s nabráním výšky problém.

Kluz modelu je klidný, citlivost kormidel a obratnost modelu jsou přiměřené pro termický větroň. Model letí přiměřeně pomalu. Polétá si s ním i starší pilot, jehož reakce jsou již pomalé.

Přímý let v klidném ovzduší je bez houpání a uhýbání ze směru. Pokud se let prohládá mírnými zatáčkami (s mírným použitím křidýlek) lze let až do přistání odřídit jen jednou rukou (na kniplu křidýlek).

V termickém počasí model citlivě reaguje na rozruchy ve vzduchu. Při seřízení modelu na nejmenší opadání vyžaduje model občasné krátké potlačení při průletu nějakou bublinkou, jinak zhoupne. Řešením je v případě neklidného termického ovzduší jemné přetrimování na těžký na hlavu.

V kroužení je příjemný a nemá snahu ani podat dovnitř zatáčky ani kroužení samovolně opouštět. V ostřejším náklonu při vytáčení úzkého stoupáku vyžaduje občas kontra křidélky a občas směrovkou přitočit dovnitř do zatáčky, ale je-li model usazen opravdu na střed soupáku, stačí pracovat jen s výškovkou. Snese v krajním případě o otočky s plným dotažením výškovky. V širších kruzích stačí pracovat jen s výškovkou. I ve větších výškách, kdy pilot už dobře nevidí odezvy na své zásahy do řízení, se dá model dobře vést bez pádů do vývrtky nebo létání ve spirále.

Pro usnadnění řízení lze s výhodou použít mix křidélek do směrovky. Já létám s nastavením 50%. Tedy při plné výchylce křidélek se mi směrovka vychýlí na 50% plné výchylky. Při létání s tímto mixem vypnutým a řízením modelu s užitím mého úsudku na koordinaci kormidel v zatáčce jsem nepozoroval výrazné zlepšení.

Malé vysunutí klapky dolů model zpomalí bez výraznějšího zvýšení opadání a umožňuje tak snadnější kroužení.

Klapky hodně vyklopené dolů výrazně zpomalují let a umoŽňuji tak strmé klesání. Jejich samotné vyklopení však nestačí například na únik z termiky. Klesavost ani s takto vyklopenou klapkou nestačí pro opuštění stoupavého proudu. Musí být kombinována s přiměřeným potlačením. Mechanizace křídla se tedy jeví jako účelná.

Přistávání je nezáludné. Jen je třeba počítat při plně vyklopené vztlakové klapce na mírné otupení reakcí na křidélka. Model lze dostatečně zpomalit a lze ho bezpečně chytat do ruky. Za větrného počasí je třeba poslední metry výšky před přistáním letět dostatečně na rychlosti. Lehký model se jinak snadno stává hříčkou turbulence nad zemí.

Model létá dobře i na zádech. Nečiní problém i při "ušatosti" modelu letět rovně a na zádech lze odtlačit i poměrně ostré zatáčky. Let na zádech je o něco rychlejší, ale není to rychlost, která by budila obavy o pevnost konstrukce.

Model zaletí i základní akrobacii, ale dlouhý ocas a menší setrvačné hmoty jsou hodně znát. Model udělá přemet i výkrut, ale akrobat to určitě není. Ani jednoduchý přemet není žádný estetický zážitek.

Trochu se to změní, když model letí s běžícím motorem. Let provází svištění a obratnost a dynamika letu je najednou jiná. Konstrukce kupodivu vydrží i utažené zatáčky na plný plyn nebo průlety na zádech s razantním odtlačením. Ale není to hotliner!

Model tedy snese i ostré létání. Zkoušel jsem i stometrové téměř střemhlavé lety a nepozoroval jsem nějaké projevy flutteru. Dá se s ním bez problémů opustit stoupavý proud, aniž byste se museli bát, že model ve výšce rozlámete.

Model se ve všech konfiguracích chová standardně a pilot se zkušeností s pilotáží větroňů snadno přejde i na tento typ.

Na svahustálý odkaz / permalink
29.06.2008

Se Siestou lze samozřejmě létat i na svahu.

image

Stačí nechat motor na pokoji. Jen ten akumulátor tam musí být, aby žilo rádio a aby bylo dodrženo těžiště.

Na svahu se se Siesta chová jako pomalý termický větroň. Pokud svah nosí, fouká stejnoměrně, je to relaxační záležitost bez nějakého překvapení. Model lze díky tomu, že má křidélka, ovládat s jistotou, že zatočí kam chcete. Jediným rozdílem proti létání s modelem nevybaveným motorem je zranitelnost špičky modelu. Modelu a pohonné jednotce by asi moc nesvědčilo sedání ma kamenitém svahu. Ale tam, kde je na kopci tráva, nic ve svahování nebrání.

Dynamika létání s modelem není nijak oslnivá. Po potlačení se sice model rozjíždí na vyšší rychlost, ale roste i jeho opadání a tak na nějaké rychlé průlety musí být vznos svahu dost silný. Je to lehký termický větroň a udělat třeba výkrut při průletu před hranou s ním prostě nejde. Zvládá ale přemety, "skoro" souvraty a létá ochotně i na zádech. Jde ho i dotlačit hluboko pod hranu, ale vytažení model vynese sotva do poloviny původní výšky. Odpor modelu při vyšší rychlosti a malá setrvačnost modelu udělají své.

Přistání lze díky klapce provádět jako do peřin. Jen je třeba při náletu zpoza hrany počítat s malou pronikavostí modelu a otočit proti větru včas.

Pro ty, kteří s tímto modelem okouší krásy svahového létání poprvé, malou poznámku. Model je třeba nechat letět. Při otočení po větru to vypadá, že model letí najednou hodně rychle. Přílišné tahání a zpomalování modelu ale vede jen k tomu, že se model bude jen velmi neochotně podvolovat vaší snaze zatočit zase proti větru.

V silnějším a silném větru (více než asi 7 m/s) vyžaduje létání s modelem pozornost a jistou zkušenost. Vítr už model hodně snáší, turbulence v blízkosti svahu má na model velký vliv. Přistání je obtížnější a vyžaduje rychlé reakce. Jeho konstukce není stavěná na nějaké hvězdy při přistání nebo pády na křídlo. Model se také při házení při silněm větru blbě drží. Trup je subtilní a kluzký.

Takže podle mého si s modelem na svahu pěkně zalétáte za větru od 3 do 7 m/s. Pokud máte kam bezpečně přistát, není co řešit. Za silnějšího větru už je to víc boj se živlem.

Motor v modelu může být poslední záchrana před přistáním někde dole pod svahem, když to málo nosí. Pravověrný větroňář ale motor zapne opravdu jen v nejkrajnější nouzi! image

Létání v deštistálý odkaz / permalink
03.05.2008

Vyzkoušel jsem i létání v dešti.

image

Model to přežije. Fólie vnitřní konstrukci před vodou chrání, nikudy do křídel nebo ocasních ploch nezatéká.

It is possible to fly in rain. Cover protects interior of wing, elevator and rudder well.
Výkonystálý odkaz / permalink
30.06.2008

Výkony modelu Siesta jsem měřil variometrem SkyAssistant.

  • klesání bez klapky - 0.46 m/s
  • s termickou klapkou - 0.51 m/s
  • s "brzdící" polohou klapek - 0.61 m/s

Vyklopení klapky snižuje rychlost.

Výkonnost modelu je dostatečná na to, abyste si i bez termiky zalétali a mezitím se vám nabil další akumulátor. Model s uvedeným pohonem stoupá 4 m/s. Opadání modelu umožňuje 6 minutový kluz z nějakých 250 metrů. Model je schopen s uvedeným akumulátorem pětkrát nastoupat do výšky přes 200 metrů.


zpátky na: Používaná zařízení │ kam dál: Videa


přehled kapitol:

  1. Siesta
  2. Popis
  3. Stavba
  4. Létání se Siestou
  5. Údržba a opravy
  6. Parametry
  7. Používaná zařízení
  8. Hodnocení
  9. Videa

(zveřejněno v rubrice Modely letadel | Co dělám? | S čím létám | Siesta)