¦ stuktura sekcí ¦ Kontakt ¦ Hledat image

Alespoň 3 hody stďż˝lďż˝ odkaz / permalink

08.03.2007

Dnes to ale opravdu nevychází. Moje odmlouvání, když chce žena cestou z práce na nákup, že mám šanci si večer do tmy ještě hodinu zalétat, nemělo smysl. Nakonec jsem sám musel uznat, že alespoň jednou za 14 dní bychom měli jít na normální nákup.

Cestou z práce tedy jedeme místo na mé plánované letiště nakupovat. Snažím se nákup co možná urychlovat. Přeci jenom letadlo zastrčené v autě mezi sedačkami dává nějakou naději si skočit. Ale nákup trvá stejně hodinu a venku už moc světla není. Z parkoviště nákupního centra odjíždíme za šera.

Cestou přemýšlím, že hned u sjezdu z nové dálnice je přece stále stará práškařská plocha (u Úžína) a bez varování sjíždím ze silnice na polní cestu k letišti. Vyprosil jsem si 3 hody :-)

Vyskakuji z auta, vytahuji anténu vysílače, zapínám rádio a hrnu se na první hod. V rychlosti si v hlavě promítám, jak hodím a hned to zkouším pěkně na plné pecky. Výsledek je ale prachbídný. Výška tak o třetinu menší než předtím a pocit mám, že to je akorát o síle a styl žádný.

Druhý hod to samé a ještě jsem sebou málem švihnul do bláta u kraje cesty.

Třetí hod už jsem dal tak, jak jsem házel včera. Byla z toho moje standardní výška a standardní minuta letu.

Takhle narychlo bez rozcvičení a bez alespoň krátkého soustředění to asi nemá cenu. Balím a jedeme domů. Výsledkem je akorát bolavý prst. Jak jsem se pokoušel co nejvíc švihnout, zaryl se mi konec křídla do prstu a teď to dost bolí.

(zveřejněno na stránce Létání s Long Shotem)