Trup 
Trup sestává z laminátové skořepiny trupu, výlisku kabiny, laminátového rámu kabimy, hotového směrového kormidla, desky pro serva.
Překryt kabiny
Výlisek kabiny je krásně čirý, s nezvlněným povrchem a stejnoměrnou tlouťkou. Je vyroben pravděpodobně z Vivaku.
Rám kabiny je laminátový.
Ke stavbě je v návodu toto:
Po zkušenostech s lepením mnohem, mnohem menších kabin se připravuji na tuhle obří. Nerad bych ji upatlal lepidlem. Promýšlím se tedy pečlivě postup. Překryt by měl jít lepit prstolepem.
První co dělám, je odříznutí přebytečných částí výlisku překrytu kabiny. Okraj překrytu je na výlisku vyznačen ryskou. Nejříve kontroluji, jak se tato čára shoduje s linií okraje rámu kabiny. Sedí to takřka na chlup. Oddělení provádím frézou Dremelu. Nechávám asi 5 mm okraj navíc po celém obvodu. Jak se kabina osvobozuje od silně zakřivených částí výlisku, ztrácí na tuhosti a stává se velmi živou. Dávám si při práci pozor, abych nepoškrábal povrch kabiny.
Znovu nasazuji překryt na rám. Překryt po rámu hrozně klouže. Kdybych namazal rám po celém obvodu najednou, nedokázal bych rám do překrytu řádně usadit natýž ho udržet ve správné poloze. Rozhoduji se tedy postupně překryt přibodovat. Lepím obyčejným prstolepem koupeným za pár korun v Kauflandu.
Začínám v jednom rohu. Dávám pár kapek prstolepu na roh rámu kabiny a opatrně jej vsazuji do překrytu. Díly mi nesmí po sobě uklouznout. Také lepidla musí být opravdu malé kapičky. Prstolep má na tomto hladkém materiálu schopnost rozlít se opravdu daleko. Správná poloha se najde snadno podle rysky na překrytu. Po zaschnutí postupuji stále dál na obě strany kousek po kousku. Jde to dobře i proto, protože laminátový rám je hodně tuhý.
Po zaschnutí nasazuji do Dremela širokou frézu a odstraňuji 5 mm okraj. Nakonec začišťuji okraj smirkovým papírem na prkýnku.
Na závěr nasazuji překryt na trup. V další fázi musím vymyslet, jak bude překryt na trupu připevněn.
Chyby
I když jsem zkoušel pečlivě tvar přepážek, malinko jsem trup přepážkami roztáhl. Co to udělalo?
Nepatrné roztažení trupu způsobilo, že kabina na trupu nesedí úplně perfektně. Na boku se udělala zhruba 1 mm široká mezera.
Uchycení kabiny
O uchycení kabiny není v návodu prakticky nic. Jen že vepředu se vyvrtají díry pro kolíčky a závěr bude vzadu:
Dopředu jsem dal dva dráty do kola. Dozadu jsem dal běžný zámek koupený v obchodě.
Trochu jsem se obával svrtání děr pro kolíky a zámek i samotného vrtání děr do členitého rámu kabiny. První díra šla hladce a díra v protikusu také. Vyvrtal jsem jedni, konec drátu opatlal fixem a označil si tak místo v protikuse.
Konzolka v rámu kabiny pro zadní kolík je z textitu a do rámu kabiny je zalepena Epoxy 1200. Kolega Stanislav z Ostravy použil kus páky serva.
Zámek vzadu je do trupu zalepený směsí Epoxy 1200 a dřevěných pilin, ze které jsem vyrobil zevnitř trupu domeček.
Podvozek
| Podvozek tvoří jedno kolo ø 70 mm a plastový "blatník". Co říká na dvou místech návod: a o kus dál: |
|
Od pana Reicharda dostávám ještě radu, že někteří provozovatelé modelu proti planžetě vzepřou stojinu, která zabranuje zaražení kola do trupu.
Nový háček
| Vyměnil jsem závěs vlečného lana za větší. Ten který jsem původně zabudoval byl příliš malý a zaháknout do něj šlo jen tenké ocelové lanko. Když jsem však zkusil vypínání pod zátěží, nebylo možné závěs otevřít. |
|
Oříškem pro mě bylo, jak dostat ten menší závěs ze špice trupu, aniž bych ho úplně zničil.
Vyrazit nešel. Byl zalepený opravdu bytelně. Nakonec jsem zjistil, že kulová fréza mého Dremelu má stejný průměr, jako je rozdíl poloměrů trubky nového většího a starého menšího závěsu. Postupně jsem tedy frézou obkružoval trubku starého závesu, až šel vyrazit.
Díru jsem si tedy udělal přesně na ten nový. Do něj už budu moci použít doporučované elektrikářské vázací pásky jako oko vlečného lanka.