Úvahy geometrické 
Když èlovìk od zeleného stolu zaène pøemýšlet o 3D obrábìní, nedojdou mu hned nìkteré zákonitosti. Kdyby si sednul s tužkou v ruce k papíru a nakreslil si geometrické pomìry frézky, tak je to jasné. Ale to málokdo udìlá.
První je myšlenka: Poøídím si frézku, na které budu obrábìt z bloku materiálu prostorové výrobky. Kopyto na lisování kabiny modelu letadla, formu na vylaminování motorového pøekrytu, hlavici hudebního nástroje, obraz - reliéf do døevìné desky, døevìnou mísu. Oborù a možností, co lze na frézce vyrobit, se dá vyjmenovat milión.
Od této myšlenky se odvíjí úvaha: Jaký stroj si musím poøídit, abych na nìm nìco takového mohl realizovat? Zajímá proto každého, jak dlouhý pojezd má ten který stroj ve svislé ose Z. Platí pøímá úmìry mezi výškou, kterou lze na stroji zvládnout, a cenou stroje. Èím je tento rozmìr vìtší, tím musí být stroj vìtší a tužší a tím je stroj i dražší. Úvahy o novém stroji a úvahy o tom, jak mùže práce na nìm probíhat, by mìla podpoøit nìjaká malùvka. Moje je tady nahoøe.
- A - vzdálenost mezi stolem a mostem pojezdu osy X
- B - nejvyšší poloha kleštiny
- C - nejnižší poloha kleštiny
- D - vyložení nástroje - frézy
- E - nejvyšší poloha èela nástroje - frézy
Èárkovanì je na skice znázornìna situace, kdy se pøi vìtší strmosti stìn modelu dostane kleština do konfliktu s obrobkem. Narazí do obrobku. (CAM programy dovedou na tuto situaci upozornit) Ze skicy je patrné, že se obrobek i s pøípadným pøipravkem na upnutí pod ním musí vejít do výšky E. Dále je patrné, že pøi obrábìní kolmé stìny se nedá dostat hloubìji, než je vyložení nástroje D. Dále je ze skici patrné, že èím se zvìtší vyložení nástroje D, tím se zmenší výška E.
Vyložení nástroje má své meze. Zvìtšením vyložení nástroje se zvìtšuje jeho namáhání v ohybu, zvìtšují se vibrace, zvìtšuje se hluk. Hodnì vyložený nástroj se dá pomìrnì snadno zlomit. Hodnì vyložený nástroj znamená snížit posuvy a tím prodloužit èasy obrábìní..
